Přibližně 6 600 lidí ročně si vyslechne diagnózu rakoviny plic, umře jich na ni asi 5 000, sdělil dnes na tiskové konferenci přednosta pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, doktor Vladimír Koblížek. Velká část z nich nepřijde včas a nemoc pak nejde léčit. Často totiž údajně nemá varovné příznaky a zachycení v ranném stádiu je proto obtížné. Od roku 2022 funguje screeningový program, který má s diagnostikou pomoci.
To, že plicní nádory rostou tiše, si zažila i 38letá pacientka Lucie, která se zákeřnou nemocí zápasí. Přišlo se na to náhodou, při vyšetření kvůli bolestem břicha, díky kterému se odhalily metastáze v nadledvinách. Teprve toto zjištění vedlo lékaře k diagnostice rakoviny plic s metastázemi. “V tomto případě nešlo nemoc odhalit dříve. Neměla jsem žádné potíže, na preventivní prohlídky jsem chodila, a ty nic neodhalily,” přiblížila v tiskové zprávě Lucie.
Podle lékařů se na více než 70 % případů přijde pozdě. “Nádor plic je potvora v tom, že nebolí, nemůžeme si ho nahmatat a symptomy jsou (se projeví) relativně pozdě,” řekl Koblížek, který pacienty rozdělil na tři kategorie. První dle něj přichází kvůli obtížím, kdy je často nemoc už v pokročilém stádiu. Další odhalí nemoc brzy screeningem a podchytí ji v ranném stádiu a u posledních se nádor zjistí náhodou při řešení jiných potíží.
Preventivní program Národního screeningového centra běží už tři roky a na vyšetření přišlo přes dvacet tisíc lidí z rizikové skupiny. Tam spadají současní a bývalí kuřáci ve věkové skupině 55 -74, kteří během dvaceti let kouřili průměrně jednu krabičku denně, přiblížil přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň Martin Svatoň.
U necelých čtyř procent vyšetřených se podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martiny Koziar Vašákové výsledek vyhodnotil jako rizikový, z čehož zatím potvrdili rakovinu u 126 lidí.
„V prvním a druhém stádiu, tedy většinou v operabilním a vyléčitelném stádiu, bylo dohromady nalezeno přes polovinu pacientů – nějakých 60 %. Což je opravdu více, než když screening nebyl. Tehdy to bylo zhruba do 20 %,“ shrnul výsledky Svatoň. Dodal, že program odhalil i případy plicních fibróz, které mohou také být fatální.
U plicních nádorů je problémová i samotná diagnostika, řekl přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN v Praze Jiří Votruba. Na rentgenu se totiž zobrazí útvar, který se musí dál zkoumat pomocí biopsie. Existují dvě metody. První plíce zobrazí orálním zavedením trubice, druhý způsob je rizikovější – jde o jehlové biopsie přes hrudník, které jsou náročné hlavně kvůli pohybům člověka při dýchání, díky kterému se do podezřelého útvaru těžko strefuje.
Diagnostické metody se ale podle Votruby rozvíjí. Zmínil například metodu 3D zobrazení plic a navigovanou bronchoskopii, kterou mají v zahraničí. Časem má i v České republice umožnit přesnější a šetrnější biopsii. „Metoda umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska a lépe navigovat při odběru vzorků,“ popsal.
Když se pacient poprvé dozví, že trpí zákeřným onemocněním, často mu podle Koblížka vyvstává myšlenka „Co mám vlastně dělat?“. Pro lepší zorientování, na koho a kam se obrátit, vznikl rozcestník Cesta pacienta s karcinomem plic. „Na dvou stránkách je ukázáno, co se s pacientem musí udělat od diagnostiky,“ přiblížil Koblížek.
