Cílem ruských narativů v českém informačním prostředí není nutně získat přízeň Čechů pro Rusko, ale oslabit důvěru ve stát, instituce, demokracii a vytvořit chaos a rozdělení, řekli odborníci, které oslovila ČTK. Ruská strategie se nemění, stále se pokouší zaplavit informační prostor obrovským množstvím mnohdy protichůdných informací, které mají vyvolat zmatek. Často podle expertů působí prostřednictvím domácích aktérů, kteří šíří proruské nebo antisystémové narativy, aniž musí být přímo napojeni na Kreml.
Proruské informační působení je v Česku podle Josefa Šlerky z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy organizované. „Musíme být opatrní. To, co víme o dobře zdokumentovaných operacích ruských tajných služeb nebo najatých soukromých agentur, ukazuje, že Rusko bere informační válku jako standardní součást konfliktu,“ řekl.
Na domácí scéně je část lidí skutečně bytostně přesvědčená, že Rusko je v právu a na Ukrajině je neonacistický režim. A protože žijeme v demokracii, mají podle Šlerky právo tento názor zastávat a šířit. Jiná situace nastává u politiků nebo veřejně známých osobností, kteří tyto narativy šíří z okraje společnosti. „Rusko s nimi obvykle nenavazuje přímý finanční kontakt, ale zajišťuje jim mediální pozornost, tedy cituje jejich výroky v ruských médiích, čímž jim dodává pocit důležitosti,“ uvedl Šlerka. A poslední vrstva, která je podle něj ta nejcitlivější, jsou lidé, kteří jsou pravděpodobně napojeni na ruské finanční toky.
Podle Šlerky se dá ruské informační působení rozdělit na období před a po invazi na Ukrajinu. Před rokem 2022 šlo spíše o běžnou propagandu zaměřenou na ovlivnění veřejného mínění a politických rozhodnutí na Západě, například ve vztahu k sankcím. V tomto kontextu se Rusku vyplácelo podporovat síly, které byly k jeho postojům vstřícnější. Po začátku války se ale informační operace staly přímou součástí válečného konfliktu. Cílem je podle Šlerky oslabit odhodlání západních společností tu válku vést. „Rusko má historickou zkušenost, že vlivové operace nejsou otázkou týdnů, ale let,“ dodal.
Hlavním prostředím proruské propagandy jsou podle analytika Romana Mácy sociální sítě, zejména Facebook, YouTube a Telegram, kde působí i kanály řízené ruskými tajnými službami. Obsah z nich se šíří dál, často prostřednictvím veřejných profilů a politiků.
Jedním z kroků, jak proti narativnímu válčení s Ruskem bojovat, je posilování kritického myšlení a mediální gramotnosti. „Myslím, že tohle je jedno z dlouhodobých bolavých míst na straně české veřejnosti, která si není ani zdaleka vědoma všech manipulativních technik a narativů, která ruská propaganda nebo její spojenci využívají,“ míní Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Na otázku, zda je ruská narativní válka úspěšná, lze podle Šlerky uplatnit dva pohledy. Pokud je cílem přesvědčit populaci, že Rusko má pravdu, pak v tom úspěšná není. Okruh silně přesvědčených proruských stoupenců se pohybuje kolem pěti procent a nenarůstá. „Pokud je ale cílem narušit společenský konsenzus, tak tam už výsledky vidíme. Do mainstreamu pronikají narativy, které se kryjí s tím ruským,“ řekl.
