Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivnímu vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Ruský vliv má podle Havlíčka různé podoby v informačním prostředí nebo pomocí kybernetického působení. „Sám za nejsilnější považuji finanční kriminalitu a praní špinavých peněz, které se české vlády navzdory určitému úsilí nedaří uspokojivě řešit,“ řekl. Aktuálně je podle společnosti Datlab nejméně 12.737 firem s účastí ruských osob. „Vzhledem k nízké kvalitě dat v evidenci skutečných majitelů se jedná o dolní odhad. Reálně tu takových firem může být více, mají ale skryté vlastníky,“ uvedl Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá monitoringem sankcí a ruského vlivu.
Když protivník využívá veškeré prostředky, aby oslabil silnějšího protivníka zevnitř, jako sabotáže, kyberútoky a narativní válku, nazývá se to asymetrický konflikt. Jeho cílem je oslabení protivníka a jeho důvěry v instituce, vědu, hodnoty. „Pokud pro nás demokracie, instituce a stát nemá hodnotu a nevěříme jim, nebudeme je bránit. Slabší protivník si tímto způsobem zajistí výhru,“ uvedla Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Rusko podle zvláštního zmocněnce vlády pro Východní partnerství Davida Stulíka pracuje promyšleně a s předstihem, připravuje destabilizaci evropských institucí a společností, což potvrzují i nárůsty sabotážních útoků.
V poslední době se odhaluje podle Havlíčka značné selhání české obrany proti hybridním hrozbám. „Ať se podíváme na oblast nefungující strategické komunikace nebo boj s dezinformacemi jako takový, to všechno jsou příklady věcí, které se vládě v minulých letech nepovedly, což se teď v předvolebním čase vrací jako bumerang,“ uvedl. Dodal, že ale například v oblasti kybernetického působení má Česko úspěšnější příklady, kde se mu daří postupně zacelovat mezery.
Podle výroční zprávy Bezpečností informační služby za rok 2024 Rusko loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur působících pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Česku. Po dočasném útlumu v době začínající invaze na Ukrajinu se aktivita ruských státních a státem podporovaných kybernetických aktérů v Česku vrátila na předválečnou úroveň. Kontrarozvědka dále uvedla, že přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům.
