Do Číny v nejbližších dnech zamíří vysoká americká podnikatelská delegace, kterou povede generální ředitel kurýrní společnosti FedEx Rajesh Subramaniam. Informoval o tom server South China Morning Post (SCMP) s odvoláním na informované zdroje. Cesta se časově shoduje s dalším kolem obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou příští týden ve Švédsku. Podle zdrojů SCMP se obě strany zároveň snaží připravit půdu pro návštěvu amerického prezidenta v Číně ještě letos.
Delegaci organizuje Americko-čínská obchodní rada (US-China Business Council). Podle informací SCMP její součástí budou mimo jiné zástupci firmy Boeing nebo prezident rady Sean Stein.
„Očekává se, že se setkají s čínskými představiteli – potenciálně za účelem obnovení obchodních rozhovorů,“ uvedl jeden ze zdrojů listu. Delegace má být na nejvyšší úrovni od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump v dubnu zahájil nové kolo celní politiky.
Z průzkumu mezi 130 firmami, který obchodní rada zveřejnila začátkem měsíce, vyplývá, že cla jsou pro americké firmy druhým největším problémem při podnikání v Číně. Rada označila stávající 90denní příměří za klíčovou příležitost pro obě země a vyzvala vyjednávače, aby vypracovali transparentní systém výjimek z cel a zajistili firmám dostatek času na přizpůsobení.
Delegace má řešit i konkrétní kontrakty. Výrobce letadel Boeing chce jednat o obnovení dodávek letadel. Při návštěvě Donalda Trumpa v roce 2017 podepsaly čínské firmy s Boeingem dohodu v hodnotě 37 miliard dolarů na nákup 300 letadel. Kvůli bezpečnostním obavám a obchodnímu napětí mezi zeměmi ji ale Peking pozastavil. Letos v červnu se dodávky obnovily, do Číny dorazilo osm letounů.
Pondělní jednání ve Švédsku by měla zahrnovat širší okruh témat od americké fentanylové krize přes čínské obchodování s ruskou a íránskou ropou po budoucnost aplikace TikTok v USA. Hlavním bodem zůstává otázka přístupu firem na trhy obou zemí, řekl před několika dny americký ministr obchodu Howard Lutnick agentuře Bloomberg.
Americký ministr financí Scott Bessent minulý týden uvedl, že v Senátu USA existuje oboustranná podpora pro zákon, jehož cílem je uvalit clo 100 procent na zboží ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, konkrétně na Čínu a Indii.
Trump v dubnu zvýšil cla na čínské zboží na 145 procent. Čína odpověděla zavedením cel na dovoz z USA ve výši 125 procent. Po úvodním kole jednání v květnu ve Švýcarsku se obě strany dohodly na snížení vzájemných celních sazeb o 115 procentních bodů.
