Dohoda byla uzavřena jen několik dní před termínem 1. srpna, po kterém by téměř všechny dovozy z EU čelily 30procentním clům.
Představitelé Evropské unie reagovali na novou obchodní dohodu se Spojenými státy směsí úlevy a kritiky.
Bezprostředně po oznámení 27. července vydala Evropská komise oficiální prohlášení jménem své předsedkyně Ursuly von der Leyenové, ve kterém uvedla, že dohoda přináší jistotu, stabilitu a předvídatelnost v nejisté době pro podniky a občany „na obou stranách Atlantiku“.
Poděkovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a nazvala ho „tvrdým vyjednavačem“, ale také „uzavíratelem dohod“.
Po měsících jednání se obě strany 27. července dohodly na obchodní smlouvě.
Sedmadvacítka nakoupí z USA energii v hodnotě 750 miliard dolarů a cla na dovoz z EU, včetně automobilů, budou stanovena na 15 procent.
Dohoda byla uzavřena jen několik dní před termínem 1. srpna, po kterém by téměř všechny dovozy z EU čelily 30procentním clům.
Trump a von der Leyenová se setkali ve Skotsku během cesty amerického prezidenta do Spojeného království.
Na otázku, zda považuje 15 procent za dobrou dohodu pro evropské automobilky, von der Leyenová novinářům řekla: „Patnáct procent nelze podceňovat, ale je to to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout.“
Německý kancléř Friedrich Merz uvedl 27. července v prohlášení, že dohodu vítá a že oba obchodní partneři nyní předejdou „zbytečné eskalaci v transatlantických obchodních vztazích“.
Merz konstatoval, že exportně orientovaná ekonomika jeho země s velkým automobilovým sektorem by bez této dohody utrpěla těžké dopady.
„Podařilo se nám tak ochránit naše klíčové zájmy, i když bych jistě uvítal další uvolnění transatlantického obchodu,“ řekl.
Úleva, ale ne důvod k oslavám
Ne všechny reakce z Evropy byly tak pozitivní.
Belgický premiér Bart De Wever napsal 27. července na síti X: „Zatímco čekáme na plné znění nové obchodní dohody EU–USA, jedna věc je jasná: je to chvíle úlevy, nikoli oslav.
V několika oblastech se cla zvýší a některé klíčové otázky zůstávají nevyřešeny.“
De Wever vyjádřil naději, že Spojené státy se „opět odvrátí od iluze protekcionismu a znovu přijmou hodnotu volného obchodu – základního kamene sdílené prosperity“.
Francouzský ministr průmyslu Marc Ferracci podobně kritizoval dohodu jako „nevyváženou“, ačkoli uznal, že přináší stabilitu podnikům a výrobcům.
Ferracci řekl 28. července v rádiu RTL: „Tato dohoda je nevyvážená a měla by nás povzbudit k pokračování práce na vyrovnání obchodních vztahů mezi Evropou a Spojenými státy.“
Ministr podotkl, že dohoda ukončila období nejistoty, což je úleva, ale „není to konec příběhu“.
Francouzský premiér François Bayrou označil dohodu 28. července na síti X za „temný den pro Evropu“ a kritizoval ji jako „podřízení se“ Trumpovi.
Maďarský premiér Viktor Orbán naznačil, že předsedkyně komise nedokázala vyjednat pro blok výhodnější podmínky, a prohlásil, že Trump „snědl Ursulu von der Leyenovou k snídani“.
V podcastu „Warrior’s Hour“ (Hodina bojovníka) 28. července řekl, že Maďarsko tento výsledek očekávalo, protože Trump je „vyjednavač těžké váhy“, zatímco von der Leyenová „je lehká váha“.
„Co také mohu říct s jistotou, je to, že Američané nedávno uzavřeli podobnou dohodu s Británií, která je mnohem lepší než tato,“ poznamental Orbán. „Takže evropská dohoda je horší než ta anglická.“
Obchodní deficit
Trumpova administrativa oznámila 2. dubna, že desítky zemí budou podléhat vzájemným clům, aby napravily to, co prezident označil za nespravedlivé zacházení s americkými exportéry.
Tato cla měla vstoupit v platnost 9. dubna, ale Trump později zavedl 90denní odklad, který byl následně prodloužen do 1. srpna, aby bylo více času na vyjednávání.
Podle Úřadu obchodního zmocněnce USA měl loni americký obchodní deficit se zbožím s EU celkem 235,6 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 12,9 procenta oproti roku 2023.
Další předběžné detaily obchodní dohody s Bruselem zahrnují investici EU do USA ve výši 600 miliard dolarů nad rámec současných investic.
Cla na ocel a hliník zůstanou na úrovni 50 procent, protože Spojené státy tuto sazbu uplatňují globálně.
Dosud Trumpova administrativa uzavřela předběžné obchodní dohody s Čínou, EU, Indonésií, Japonskem, Filipínami a Spojeným královstvím.
Na reportáži se podílela agentura Reuters.
–ete–
