„Objevila jsem úplně nový svět“– domácí vzdělávání, alternativa, která oslovuje čím dál více rodičů

Je polovina prázdnin a některé děti se začátkem nového školního roku do klasických lavic již nevrátí. Jejich rodiče jim z různých důvodů vybrali jiný typ vzdělávání, a to ten domácí. Co je domácí výuka, jak funguje a co je k ní zapotřebí?

Domácí neboli individuální vzdělávání, jak uvádí ministerstvo školství, je způsob výuky dětí školního věku doma nebo v jiném prostředí, než je školní. Výuka je často vedena rodiči nebo jinými lidmi, které rodiče k učení pověří. Podle informací ministerstva školství se v České republice během minulého školního roku individuálně vzdělávalo více než sedm tisíc žáků.

Historie

Pokud bychom si domácí vzdělávání představili jako vyučování děti v rodinném prostředí, pak bychom mohli říci, že je to tradice stará jako lidská společnost. Od dávných vyspělých civilizací, jako byla například ta egyptská, řecká, římská, indická nebo čínská až po evropské monarchie, bylo vzdělání spojeno s určitým společenským a ekonomickým postavením. Nejvyššího vzdělání se dostávalo hlavně vladařům, představitelům aristokracie a kněžím.

Důležité místo pak ve výchově zastávalo náboženství, kdy se nahlas předčítaly nebo citovaly pasáže z knih a spisů. Zámožní lidé a vyšší společnost si pro své děti najímali soukromé učitele, aby jim zajistili váženost ve společnosti.

Se zavedením povinné školní docházky v evropských zemích se postupem času výuka doma nahradila tou školní. Nástupem komunismu v roce 1948 v bývalém Československu se dokonce stala škola jedním z nástrojů moci. Dětem se během vyučování vštěpovaly základy komunistické propagandy a domácí výuka, která nebyla pod dozorem režimu, se tak stala nežádoucí.

USA

Počátky novodobého domácího vzdělávání neboli homeschoolingu se datují zhruba do 70. let 20. století ve Spojených státech amerických. V té době teoretik vzdělávání a zastánce školské reformy John Holt začal vystupovat s názorem, že formální školy, které se zaměřují na učení z paměti, vytvářejí ve třídách utlačující prostředí, jehož cílem je udělat z dětí poslušné zaměstnance. Holtův přítel, Raymond Moore, který se k Holtově snažení připojil, tvrdil, „že raná školní docházka je pro děti škodlivá a že by se děti měly učit doma do osmi nebo devíti let, aby získaly pevné vzdělávací, psychologické a morální základy,“ uvádí Coalition for Responsible Home Education.

Postupně byla domácí výuka legalizována ve všech 51 státech USA. Podle serveru Briterly se během let 2024–2025 mimo školní lavice učilo okolo 3,7 milionu amerických dětí. Státy s největším počtem dětí vzdělávaných doma jsou například Aljaška, Severní Karolína nebo Nevada.

Jak je tomu u nás

V České republice bylo domácí vzdělávání pro první stupeň schváleno v roce 2005. Podle statistik ministerstva školství, které poskytla Epoch Times tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová, bylo v té době v evidenci ministerstva 546 dětí vzdělávaných z domova.

O jedenáct let později dostal zelenou i druhý stupeň. V uplynulém školním roce 2024/2025 se učilo doma celkem 7 367 dětí, z toho nejvíce tvořily děti v prvních třech ročnících.

„Dostala jsem se k domácímu vzdělávání jako slepý k houslím. Když jsem před 6 lety slyšela o tom, že někdo učí své děti doma a neposílá je do školy, nechápala jsem, proč by si někdo přidělával tolik práce,“ sdělila deníku Epoch Times Veronika Sunová, matka malého Sebíka.

„Objevila jsem úplně nový svět, zcela jinou dimenzi, kde se děti neučí kvůli známkám, nejsou neustále vystaveny stresu a nevyžádanému hodnocení, nejsou trestány za chyby, mohou se rozhodovat co, kdy a jak se budou učit. A když říkám učit, tak tím nemyslím to, co se děje v klasické škole, kde probíhá frontální výuka. Myslím tím přirozený proces učení vedený vnitřní motivací, který začíná v okamžiku narození. Děti se neuvěřitelně rychle učí mnoha věcem, prozkoumávají svět a zjišťují, jak funguje. Tento proces učení se ale někdy zbrzdí s nástupem do školy,“ dodala.

Madlenka strávila na domácím vyučování celý druhý stupeň.

„Doma byla (Madlenka) pánem svého času. Poslední ročník si organizovala sama. Ty předchozí jsem jí pomáhala s organizací a s výukou. Na matematiku a němčinu měla doučování. U fyziky, přírodovědy a chemie navštěvovala programy pro domškoláky v poličské knihovně,“ sdělila Epoch Times matka Madlenky Daniela Hilliard.

Jednou z nejznámějších domškolaček u nás je pravděpodobně zlatá olympijská vítězka v obřím slalomu v alpském lyžování a snowboardu Ester Ledecká. Pod vedením rodičů prošla ona i její bratr základní školu s vyznamenáním.

„Celou tu devítiletku absolvovali pod naším vedením a bylo to úplně v pohodě, když máte individuální přístup a čas se jim věnovat. Obrovskou výhodou bylo, že jak Ester, tak Jonáš od nějaké třetí třídy přesně věděli, co budou jednou chtít dělat, což jsem třeba já ještě nevěděl ani na vysoké. Podle mě jsou děti na základní škole schopny se na výuku soustředit tak hodinu a půl, zbytek je v podstatě hlídání za státní peníze. Když se tam jednou za čas šly naše děti ukázat, většinou hned chytly nějakou nemoc,“ řekl otec muzikant Janek Ledecký serveru Prima News.

Jak postupovat

„Postup je na povrchu celkem jednoduchý, je třeba zajít do psychologicko-pedagogické poradny a požádat o vyjádření, zda poradna doporučuje dítěti individuální vzdělávání. I kdyby to poradna nedoporučila, tak to nutně nemusí být překážkou k individuální vzdělávání. Dále je třeba najít kmenovou školu, ideálně takovou, která má zkušenost s domškoláky, respektive, která má pro ně pochopení a požádat je o zaregistrování dítěte. Potíž je v tom, že tyto kmenové školy mívají naplněnou kapacitu. Mnohem těžší ale bylo a stále je změnit naprogramování ve své mysli a ustát tlak společnosti,“ vysvětluje paní Veronika.

Žádost o domácí vzdělávání musí obsahovat kopii nejvyššího dokončeného vzdělání osoby, která bude dítě učit (střední vzdělání s maturitou, pokud se jedná o dítě prvního stupně a vysokoškolské vzdělání, jedná-li se o dítě na druhém stupni základní školy); údaje o dítěti; období, po které bude dítě individuálně vzděláváno; popis podmínek pro vzdělávání; důvody domácího vzdělávání a vyjádření psychologicko-pedagogické poradny.

Nutno připomenout, že ne každá základní škola umožňuje takovou výuku. V článku serveru Top.cz najdete seznam některých škol, které domácí vzdělávání podporují.

Co se týká výdajů spojených s individuálním vzděláváním, ty podle školského zákona hradí zákonný zástupce dítěte. Výjimkou jsou učebnice a základní školní potřeby.

Zkoušky a hodnocení

Zkoušení domškoláků se řídí školským zákonem, ale forma zkoušky záleží na takzvané kmenové třídě, do které je dítě zapsáno, a probíhá v pololetí a na konci školního roku. Může jít o ústní pohovor, písemnou zkoušku nebo prezentaci předmětů v podobě portfolia.

V případě Madlenky bylo zkoušení v podobě „1,5 hodiny prezentace všech předmětů. Použitá literatura, vypracované pracovní listy, lapbooky, sešity, projekty, probraná témata. Z každého předmětu povídat o tématu, které ji nejvíce zaujalo atd.,“ vysvětluje paní Daniela.

Vztahy

U individuálního vzdělávání vyvstává otázka interakce s vrstevníky.

„Dětem, které mají sourozence a kroužky, kolektiv nechybí. Madlenka navštěvovala několik domškoláckých skupin, ale nejvíc ji vyhovovalo samostudium,“ míní paní Daniela.

„Kontakt s dětmi je pro Sebíka velmi důležitý, naštěstí má partu dalších domškoláků, s kterými tráví poměrně dost času,“ říká paní Veronika, která oceňuje i vliv na společný vztah s dítětem.

„Individuální vzdělávání mi velmi zlepšilo a prohloubilo vztah se synem. Jsem mu mnohem blíž, než jsem byla s jeho staršími bratry v jeho věku, kteří docházeli do klasické školy. A myslím, že bezpečný, respektující vztah s rodičem je mimořádně důležitý nejen proto, že člověk má tendenci navazovat v dospělosti vztahy, které se v něčem podobají těm, které měl s rodiči, ale i celkově pro duševní zdraví,“ domnívá se Sunová.

„Myslím, že domácí vzdělávání je hodně o vztahu rodiče s dítětem. To znamená, že rodič na sobě musí pracovat. Pokud rodič nemá s dítětem velmi dobrý vztah a nedokáže to změnit, pak by domácí vzdělávání mohlo být pro dítě horší než škola,“ dodává.