Zodpovědnost za to, jak zareagují na násilný útok nebo jinou krizovou situaci, leží z převážné většiny přímo na institucích a firmách. Ministerstvo vnitra proto připravilo novou metodiku, jak se mají provozovatelé takzvaných měkkých cílů na možné hrozby připravit. Dokument by měl institucím pomoci zvládnout závažné situace s co nejmenšími ztrátami na životech a majetku, ale i například reputace či důvěry. Metodiku dnes novinářům představili odborníci z ministerstva vnitra.
„Instituce přípravu často podceňují. Spoléhají se, že to za ně vyřeší integrovaný záchranný systém,“ řekla autorka jedné z metodik Gabriela Ben David. Policisté a záchranáři podle ní většinou řeší situaci pouze bezprostředně po násilném činu, organizace či firmy ji pak musí řešit následující dny i týdny. Po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 se ovšem přístup změnil. Zájem být připravený mají nejen školy a univerzity, ale i sportovní či kulturní organizace.
Metodiku podle vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Jana Paďourka používají nyní stovky institucí, týká se ale tisíců. Proto se ministerstvo snaží ji co nejvíce zpropagovat a zpřístupnit. Lze ji nalézt i na webu úřadu. Přestože je ochrana každého měkkého cíle individuální, ministerstvo v ní doporučuje řídit se některými základními pravidly.
Instituce by podle Ben David měly začít analýzou. Zjistit, na jaké hrozby chtějí reagovat, co se jim může stát. „Potom je důležité si vymyslet, kdo to bude v rámci instituce řešit a kdo to bude mít tuto agendu na starost,“ uvedla expertka. Provozovatelé by měly také vytipovat, do jakých preventivních opatření chtějí investovat a sestavit koordinační tým, který bude řešit následky v případě, že by se něco stalo. „Je dobré být připravený na ten nejhorší scénář,“ uzavřela Ben David.
Ministerstvo rozdělilo doporučení do čtyř metodik. Oproti minulým letům se podle bezpečnostního odborníka Zdeňka Kalvacha zaměřilo na komunikaci. Připravuje instituce i na to, kdo a jakým způsobem by měl podávat informace o případných zraněních nebo jak vyhlašovat poplach. Zároveň je podle ministerstva důležité dobře informovat i o menších incidentech, při kterých se nic závažného nestalo či nakonec žádné reálné nebezpečí nehrozilo. „Je to nutné pro posílení důvěry,“ řekla expertka na ochranu měkkých cílů Gabriela Ben David.
Metodiku lze podle vnitra použít nejen při trestných činech, které se mohou stát v místech, kde se v určitou dobu sejde větší množství lidí. Lze ji využít i v případech větších nehod či přírodních katastrof. Ministerstvo v ní zároveň upozorňuje, že příprava na krizovou situaci se může různě lišit. Důležité je vyhodnotit i dobu, kdy by se mohl útok stát. „Klasicky u vysokých škol je to ve zkouškovém období, na větších akcích u pro veřejnost citlivých řečníků,“ uvedl Kalvach.
