Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena, kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla dnes novinářům Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.
Dvě grotty spolu s trojicí sousedních sal terren tvoří přechod mezi interiérem zámku a Podzámeckou zahradou. V minulosti sloužily k odpočinku, občerstvení, banketům nebo koncertům. Pocházejí z druhé poloviny 17. století, z období biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě. Jsou jedněmi z nejcennějších interiérů památky. Jejich odborný průzkum, při kterém spolupracuje olomoucké arcibiskupství jako vlastník památky s UP, začal loni. Navázat by na něj v budoucnu mělo restaurování těchto prostor.
Na unikátní výzdobu grott Zapletalová narazila při vědecké práci na bohaté štukové výzdobě sal terren. „Svítila jsem si na cestu baterkou, protože v grottě bývá běžně tma. A naráz se mi pod světlem baterky na stěnách začaly některé kameny třpytit. Uviděla jsem jeden, naráz jsem si všimla, že vedle je druhý, který se třpytí, třetí, pátý, třicátý. A v ten moment mi došlo, že kolem mě celá zadní část grotty je úplně plná těch ametystů a zatočila se mi hlava,“ řekla Zapletalová.
Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Zapletalové světově jedinečná. Ametysty byla nejvíce zdobená část Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval biskupa Karla. Společně s dalšími minerály a lasturami jsou ametysty součástí stěn a kleneb. V Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze.
Objevené ametysty podle geologa Radka Hanuse pocházejí z kopce Květnice u Tišnova na Brněnsku. V historických pramenech lze navíc dohledat, že byly na stavbu převáženy v pivních sudech. „Podobný typ výzdoby v České republice de facto nemáme. Ametyst je obecně v Čechách relativně vzácný kámen, který není až tak běžný, jak to na první pohled vypadá,“ řekl Honus.
V minulosti podle něj stavitelé ametysty využili také k výzdobě chrámu svatého Víta v Praze a kaplí svatého Kříže a svaté Kateřiny na Karlštejně. Spolu s ametysty jsou součástí výzdoby kroměřížských grott také opály, baryty, granátovce nebo sádrovce.
Arcibiskupství olomoucké podle vedoucí jeho památkového oddělení Aleny Tobolkové usiluje o restaurování památky, aby výjimečné prostory, které jsou aktuálně v havarijním stavu, uchovalo do budoucna. „Nyní budou probíhat další průzkumy a restaurátorské práce, které potrvají řadu let. Bude nutné do nich zapojit zahraniční odborníky a sehnat finance na takto náročný postup,“ uvedla Tobolková. Díky krytým podlahám a vyhlídkám se do grott i po dobu prací bude moci podívat veřejnost.
