Emel Akan

22. 8. 2025

Americký prezident obvinil předchozí administrativu z toho, že Ukrajině nedovolila „bránit se útokem“.

WASHINGTON – Americký prezident Donald Trump napsal 21. srpna na síti Truth Social, že Ukrajina nemůže vyhrát válku, pokud nebude podnikat útoky proti Rusku. Kritizoval přitom předchozí americkou politiku, která dovolovala Kyjevu jen bránit se, nikoli útočit.

„Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku bez útoku na zemi útočníka,“ uvedl Trump 21. srpna.

„Je to jako skvělý sportovní tým s fantastickou obranou, kterému ale není dovoleno hrát v útoku. Není žádná šance na vítězství! Tak je to s Ukrajinou a Ruskem.“

Trump naznačil, že je otevřený větším ukrajinským útokům na Rusko, a kritizoval předchozí administrativu za to, že Kyjev omezovala.

Podle něj bývalý americký prezident Joe Biden „nedovolil Ukrajině BRÁNIT SE ÚTOKEM, pouze SE BRÁNIT. Jak to dopadlo?“

„Každopádně, tohle je válka, která by NIKDY nenastala, kdybych byl prezidentem – NULOVÁ ŠANCE. Čekají nás zajímavé časy!!!“ napsal.

Trumpovy výroky přišly krátce po mírových jednáních na Aljašce minulý týden s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po nichž následovala setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna.

V dalším příspěvku 21. srpna Trump zveřejnil dvě fotografie – na jedné ukazoval prstem na Putinovu hruď během jejich soukromého rozhovoru na vojenské základně na Aljašce minulý týden, druhá pocházela z roku 1959 a zachycovala tehdejšího amerického viceprezidenta Richarda Nixona, jak podobným gestem ukazuje na tehdejšího vůdce Sovětského svazu Nikitu Chruščova.

Trump už dříve kritizoval administrativu Joea Bidena za to, že Ukrajině povolila používat americké rakety dlouhého doletu proti cílům uvnitř Ruska. Tvrdil, že to konflikt jen vyhrotí.

„Velmi důrazně nesouhlasím s posíláním raket stovky mil do Ruska. Proč to děláme? Jen tu válku eskalujeme a zhoršujeme,“ řekl Trump v rozhovoru pro časopis Time zveřejněném v prosinci 2024, téměř měsíc po jeho volebním vítězství.

„To nikdy nemělo být dovoleno. Teď nedělají jen rakety, ale i jiné druhy zbraní. A myslím, že to je obrovská chyba, opravdu obrovská chyba.“

Trump tento týden evropským lídrům sdělil, že na aljašském summitu došlo k průlomu, když Putin souhlasil s poskytnutím bezpečnostních záruk Ukrajině.

Podle něj mají evropské země poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině v koordinaci se Spojenými státy a naznačil, že Evropané souhlasili s vysláním vojáků na Ukrajinu, aby zabránili budoucí agresi.

Trump rovněž zahájil přípravy na bilaterální schůzku mezi Putinem a Zelenským na dosud neurčeném místě. Po tomto jednání se podle něj uskuteční trilaterální setkání všech tří prezidentů.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však 20. srpna uvedl, že evropské návrhy na rozmístění vojáků na Ukrajině po skončení války by znamenaly „cizí intervenci“, což je podle něj pro Moskvu nepřijatelné.

Na tiskové konferenci Lavrov dodal, že Moskva nebude souhlasit s kolektivními bezpečnostními zárukami sjednanými bez Ruské federace.

„Je to cesta nikam,“ poznamenal.

ete

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.