Epoch Times Česko ČTK

a 25. 8. 2025

Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24.206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovalo ministerstvo zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Aktuální počet zveřejnil Černínský palác na webu. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček ČTK řekl, že vláda zákon šila horkou jehlou a jejím cílem bylo získat hlasy pro koalici, nikoli zlepšit dostupnost hlasování pro voliče. Podle politologa Milana Školníka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze zájem o hlasování poštou časem poroste.

Havlíček uvedl, že ANO s novým typem volby zásadně nesouhlasí, muselo ale respektovat, že vládní většina záměr prosadila. „Vláda to šila kvůli volbám 2025 horkou jehlou, jejich cílem nebyl komfort pro voliče, ale snaha získat hlasy pro pětikoalici. Podle toho to dopadlo. Hezké řeči, jak jim jde o zahraniční voliče byly ve skutečnosti jen hra o jejich vlastní prospěch. Systém je složitý, navíc přecenili obecný zájem lidí v zahraničí o dění v Česku. Pro vládu je to další fiasko, tím spíše, že do kampaně dostat lidí ke korespondenční volbě dali peníze i značné úsilí, uvedl.

Školník zvýšený zájem očekává během dalších let. „Ze zahraničí vidíme, že zájem u této možnosti volby narůstá graduálně s dalšími volbami, tím jak si na to voliči postupně zvykají. I když otázka je, jestli není problém v samotné korespondenční volbě v on-line době a zdali by o elektronické hlasování nebyl větší zájem. I když to s sebou samozřejmě nese určitá rizika,“ řekl ČTK.

Konečný počet lidí, kteří budou moct hlasovat na zastupitelských úřadech, se ještě bude měnit, protože ministerstvo zahraničí a vnitra stále vyhodnocují žádosti došlé o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Zápis umožní krajanům volit osobně na zastupitelských úřadech a nově i korespondenční volbu. Ti ze zapsaných, kteří chtějí svůj hlas poslat poštou, musejí o potřebné obálky požádat do 29. srpna.

„Zájem našich krajanů mě těší, chci ale připomenout, že aby mohli volit korespondenčně, musí splnit ještě druhou podmínku. Tou je žádost o vydání písemností ke korespondenční volbě. Na tento krok mají čas do tohoto pátku, tedy do 29. srpna,“ připomněl ministr Jan Lipavský. Podrobný postup naleznou zájemci na webových stránkách ministerstva zahraničí.

Největší zájem o zápis do zvláštního seznamu voličů zaznamenaly Spojené státy s celkovým aktuálním počtem 2374 zapsaných voličů, následuje Velká Británie, kde se přihlásilo 1976 zájemců o korespondenční volbu, a velký zájem byl také v Sydney, které zatím hlásí 1233 zapsaných, a v Bruselu s 1216 zapsanými, uvedlo ministerstvo. Velký nárůst, pravděpodobně hlavně ze strany českých studentů, zaznamenali na zastupitelském úřadu v Haagu, kde bylo začátkem března zapsáno 369 lidí a aktuální číslo nyní činí 908 lidí.

Hlasovat se bude na 108 zastupitelských úřadech. Lipavský uvedl, že jde o velký projekt, na který se diplomaté dlouhé měsíce připravovali.

Změnu zákona umožňující korespondenční hlasování v cizině prosadila vládní koalice s tím, že má usnadnit volbu krajanům, kteří žijí často stovky kilometrů od volebních místností. Už na začátku srpna vrchní ředitel právní a konzulární sekce ministerstva Martin Smolek uvedl, že se zřejmě nenaplní odhad 50.000 voličů v zahraničí. Zapsaných tehdy bylo přes 17.000.

Při minulých sněmovních volbách před čtyřmi lety mohlo v zahraničí vybírat poslance na stovce zastupitelských úřadů zhruba 18.800 českých občanů, přičemž hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. V předloňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat i s voličským průkazem na 28.700 Čechů, využilo toho 23.000 z nich. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 400.000 až 600.000 českých občanů.

Podle Smolka, politologů i části politiků bude zájem o hlasování korespondenční volbou pozvolný, podobně jako tomu bylo na Slovensku. Po jejím zavedení poprvé v roce 2006 hlasovalo poštou kolem 7000 Slováků, předloni jich už bylo na 58.000.

Přečtěte si také

„Jde o život a smrt.“ Senátem v prvním čtení prošla novela, kterou někteří senátoři označují za skrytou eutanazii

Senát včera projednal novelu zákona o zdravotních službách, která má nově upravit rozhodování o péči na konci života. Někteří senátoři však návrh kritizují, podle nich jde o pokus o skryté uzákonění eutanazie. Zákon odmítají i některé hospicové a paliativní organizace.

Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident, nejvyšší nedůvěru má Turek, vychází z průzkumu CVVM

Respondenti v aktuálním dotazování hodnotili to, jak důvěřují prezidentovi, premiérovi, předsedům obou komor Parlamentu, členům vlády a šéfům stran, které mají poslanecký klub, ale nejsou ve vládě ani ve vedení Sněmovny.

Zdechovský vyzval Evropskou komisi k zásahu na Slovensku, které viní z tunelování evropských fondů

Zdechovský poukázal na další možné případy zneužívání evropských fondů na Slovensku pro soukromé účely, včetně jezírka pro golfový rezort místního magnáta.

Na dekarbonizaci nejsme energeticky připraveni, soláry nás v zimě nezachrání, varoval akademik

Odborník na ekonomiku v energetice varoval průmyslové podniky, že dekarbonizační plány České republiky v jejich současné podobě přinesou nedostatek elektřiny.

Flavio Bolsonaro pro Epoch Times: Evropa je pro Brazílii alternativou k Číně – bez levicové politiky

Flavio Bolsonaro v Paříži líčí svou prezidentskou vizi: kritiku současného prezidenta Luly da Silvy, distanc od Číny, podporu Izraele a obrat k Evropě po volbách 2026.

Proti digitálním zákonům EU: USA chtějí podporovat iniciativy za svobodu slova v Evropě

Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa chce finančně podpořit iniciativy v Evropě, které se zaměřují na ochranu svobody projevu a svobody slova.

Blesk protíná oblohu nad budovami během světelné show v Pekingu v předvečer 100. výročí Komunistické strany Číny, 30. června 2021. (Noel Celis / AFP prostřednictvím Getty Images)
Komunistická strana Číny vstoupila do stavu kolapsu

Novoroční prohlášení centra pro vystoupení z KS Číny tvrdí, že režim vstoupil do fáze systémového kolapsu a blíží se jeho konec.

Jak vznikla první kolonie v Austrálii?

Před 238 lety započala kolonizace Austrálie, když dorazila první britská flotila do zálivu Botany Bay.

Průvodce přežitím pátku třináctého

Pátek třináctého děsí svět už po staletí. S nadhledem a humorem se podíváme, proč má číslo 13 tak špatnou pověst a jak se s ní vypořádat.