Maďarsko již delší dobu blokuje vstup Ukrajiny do EU a Kyjev na něj v této souvislosti vyvíjel tlak. Ropovod Družba se nyní stává ústředním tématem. Nejnovější výroky Volodymyra Zelenského jsou v Maďarsku vykládány jako hrozba.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pronesl na tiskové konferenci u příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny pozoruhodný komentář týkající se Maďarska. Pozadím byly útoky ukrajinských ozbrojených sil na ropovod Družba v tomto měsíci. Touto trasou odebírá Budapešť ruskou ropu.

Na otázku novinářky, zda by útoky na ropovod mohly přispět k tomu, aby Budapešť zrušila své veto proti vstupu Ukrajiny do EU, odpověděl ukrajinský prezident v neděli 24. srpna:
„Vždy jsme podporovali přátelství mezi Ukrajinou a Maďarskem. Nyní závisí další existence tohoto přátelství pouze na postoji Maďarska.“

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Zelenskyj využil ukrajinský státní svátek k tomu, aby Maďarsku vyhrožoval. I s ohledem na to, že slovo „přátelství“ je zároveň v ruštině názvem ropovodu, který Ukrajina opakovaně napadla.

Slovní přestřelky následovaly v rychlém sledu. Do sporu se zapojilo i Slovensko, které je rovněž závislé na dodávkách ruské ropy.

Maďarsko odmítá „hrozby“ z Kyjeva

Maďarsko je jediným členským státem EU, který se v Bruselu otevřeně staví proti urychlení vstupu Ukrajiny do EU. V polovině února premiér Viktor Orbán zablokoval i zahájení prvních jednání přístupového procesu. Zároveň požadoval rozšíření seznamu podmínek, které má Ukrajina splnit.

Vzhledem k tomu, že ukrajinské ozbrojené síly v uplynulých týdnech zaútočily na ropovod Družba už třikrát – pouze v minulém týdnu došlo ke dvěma útokům – prohlásil Péter Szijjártó, že Maďarsko „rozhodně odmítá hrozby ukrajinského prezidenta“.

Po posledním útoku zaslal Szijjártó spolu se slovenským ministrem zahraničí otevřený dopis Evropské komisi. V něm uvedli, že útoky ve skutečnosti neohrožují především Rusko, nýbrž Maďarsko a Slovensko. Každý útok prý způsobuje, že se zásobování ropou v obou zemích na několik dní zastaví.

„Suverenitu a územní celistvost považujeme za základní hodnoty mezinárodní politiky. Proto také respektujeme suverenitu a územní celistvost každé země, stejně jako očekáváme totéž od všech ostatních,“ uvedl Szijjártó ve své nedělní reakci na sociálních sítích.

K tomu připojil video, které ukazuje část Zelenského vyjádření, v němž zazněly kritické výroky.

Ministr zahraničí zároveň vyzval ukrajinského prezidenta, aby ukončil ohrožování Maďarska a „přestal narušovat naši energetickou bezpečnost“. Szijjártó v pátečním příspěvku na Facebooku napsal, že útoky na ropovody jsou stále vážnější. Při posledním útoku „Ukrajinci kromě dronů nasadili také rakety,“ uvedl.

Reakce ukrajinského ministra zahraničí

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha reagoval na X na Szijjártóova slova adresovaná ukrajinskému prezidentovi. Podle něj energetická bezpečnost Maďarska nezávisí na ukrajinských aktivitách.

„Energetická bezpečnost Maďarska je ve vlastních rukou. Diverzifikujte a staňte se nezávislými na Rusku, stejně jako zbytek Evropy,“ napsal. Ukrajinskému prezidentovi prý není třeba říkat, co má dělat nebo říkat, a kdy. „Je prezidentem Ukrajiny, ne Maďarska,“ uvedl Sybiha.

Maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó (vpravo) a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha 30. září 2024 na ministerstvu zahraničí v Budapešti. (Foto: Attila Kisbenedek / AFP via Getty Images)

Ministr se již minulý týden podobně vyjádřil k dřívějším Szijjártóovým výrokům o ukrajinských dronech. Tehdy mu vzkázal, že „své stížnosti a hrozby může od nynějška posílat svým přátelům v Moskvě“, čímž naznačil, že to nebyli oni, kdo válku začal.

Szijjártó předtím v souvislosti s diverzifikací opakovaně zdůraznil, že vyloučení ruských energetických zdrojů by výrazně zvýšilo náklady maďarských domácností. Proto to maďarská vláda odmítá.

Maďarsko nadále pokrývá většinu své energetické spotřeby ruským plynem a ropou – přibližně 80 procent dovozu plynu pochází z Ruska. Vláda sice zvažuje alternativní dodavatelské trasy, ty jsou však nejisté nebo příliš nákladné. Budapešť rovněž sází na spolupráci se zeměmi, jako je Ázerbájdžán, Gruzie a Srbsko, zatímco partnerství s Moskvou zůstává pro Orbána stále jednou z možností.

Slovensko: Ukrajina ohrožuje své vlastní zájmy

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se v neděli v televizním pořadu Politika 24 na stanici JOJ TV rovněž vyjádřil k probíhající debatě.

Slovensko dodává Ukrajině velké množství pohonných hmot, zdůraznil Blanár. V Bratislavě je pro tento účel zpracovává rafinerie Slovnaft, která využívá ruskou ropu z ropovodu Družba. Přibližně 10 procent měsíční potřeby nafty na Ukrajině pochází ze Slovenska, vysvětlil ministr.

„Tato infrastruktura je pro nás velmi důležitá,“ uvedl Blanár a dodal: „Vidíme, že Ukrajina poškozuje své vlastní zájmy a riskuje, že na jejím území nebude k dispozici dostatek pohonných hmot.“ Podle jeho slov se v této věci koordinuje i s ukrajinským ministrem zahraničí, který jeho obavy sdílí.

Maďarský ministr Péter Szijjártó (vpravo) a slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se minulý týden společně obrátili dopisem na Evropskou komisi. (Foto: Attila Kisbenedek / AFP via Getty Images)

Maďarsko dodává Ukrajině také elektřinu a ropu. Premiér Viktor Orbán před dvěma týdny v podcastu uvedl, že dodávky elektřiny na Ukrajinu jsou velmi ohrožené – „například výpadkem proudu“. Dodal, že Maďarsko by mohlo „způsobit kolaps Ukrajiny během jediného dne“.

Brusel nevidí dodávky energií jako ohrožené

Na stížnostní dopisy slovenského a maďarského ministra zahraničí, zaslané minulý týden Evropské komisi kvůli ukrajinským útokům na ropovod, se v Bruselu dotazovala stanice Euronews.

Tisková služba Komise sdělila, že podle jejich názoru není dodávka energií v Maďarsku ani na Slovensku ohrožena. Důvodem je povinnost všech členských států vytvářet zásoby ropy a ropných produktů na 90 dní.

„Potvrzujeme, že jak na Slovensku, tak v Maďarsku je k dispozici předepsané množství nouzových rezerv, které mohou být v případě potřeby uvolněny,“ uvádí odpověď z 22. srpna.

Mluvčí Komise doplnil, že události neohrožují bezpečnost energetických dodávek v EU. Proto se neočekávají žádná další opatření. Zda nedělní výroky Zelenského ovlivní postoj Bruselu, zůstává zatím nejasné.

etg

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Kvůli sněhové kalamitě varuje policie řidiče, aby nenajížděli na D1 na Vysočině

Dálnice D1 na Vysočině je dnes ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná, problémy v dopravě jsou i na jiných silnicích v kraji.

Pavel obdržel nominaci Červeného na ministra, plánuje s ním osobní setkání

Prezident Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra životního prostředí.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Přes 170.000 studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19

Více než 170.000 bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

Číňané z pevninské Číny zasílají přání k lunárnímu Novému roku zakladateli Falun Gongu

S příchodem lunárního Nového roku 29. ledna zaslali lidé z Číny i ze zahraničí svá přání panu Li Hongzhimu, zakladateli duchovní praxe Falun Gong.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?