Nejvyšší kontrolní úřad ve svém rozboru loňského státního rozpočtu poukázal na to, že peníze určené na konkrétní účely byly často využity jinak, než měly být.
Úřad ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2024 publikovaném 3. září 2025 uvádí, že deficit státního rozpočtu byl loni o 10,6 miliardy korun nižší než plánovaných 282 miliard, nezaměstnanost byla nejnižší v EU a inflace klesla na 2,4 %. Tím však výčet pozitiv končí a instituce poznamenává, že snížení bylo dosaženo jen díky penězům z EU a jiných finančních mechanismů.
Jinak by deficit rozpočtu „překročil plánovanou výši o téměř sedm miliard korun“, uvádí NKÚ. Finančními mechanismy se v tomto kontextu myslí finanční pomoc z evropských zemí mimo EU, zejména Norska.
Roční růst HDP činil vloni pouhé 1,2 %, což je jen o 0,2 % výše než růst HDP celé Evropské unie. NKÚ podotýká, že pokles konkurenceschopnosti unie spočívá ve vysokých nákladech na energie.
Místo následků povodní obnovitelné zdroje
NKÚ upozorňuje také na skutečnost, že některé finance ze státního rozpočtu nebyly využity tak, jak vláda původně prezentovala. Rozpočet byl po zářijových povodních navýšen o 30 miliard, ale „na odstraňování povodňových škod nakonec šlo pouze 15,6 miliardy Kč“, poznamenává úřad a dodává: „Z toho bylo reálně čerpáno dokonce jen 3,5 mld. Kč.“
Zbylé prostředky vláda podle kontrolorů použila na jiné účely, např. na sociální služby a dávky, na dotace na obnovitelné zdroje energie, na obranu a další (viz tabulka níže).
Státnímu rozpočtu na příjmové straně pomohly rovněž příjmy z daně z neočekávaných zisků, tzv. wind-fall tax. V roce 2024 dosáhly 36,7 miliardy korun. Ani zde však nebyly použity na původní záměr. „Velkou část těchto příjmů vláda přitom nevyužila v souladu s původním záměrem – tedy na kompenzace drahých energií,“ píše úřad s tím, že k tomuto účely bylo čerpáno pouze 12,3 miliardy Kč. Příjmy z wind-fall tax jsou dočasné, končí s rokem 2025.
Ke zlepšení salda státního rozpočtu měl přispět konsolidační balíček vlády. Ten měl v roce 2024 snížit saldo o 98,8 miliardy Kč v podobě růstu příjmů o 36,3 miliardy a snížení výdajů o 62,5 miliardy. Předpoklad se však dle NKÚ nenaplnil a schodek rozpočtu se tak vloni snížil pouze o 17,1 mld. Kč. Z velké části na tom mají podíl zvýšené kapitálové výdaje na obranu, které vzrostly meziročně o 152 % a přesáhly tak 2 % HDP, uvádí NKÚ.
Vyšší příjmy díky vyšším odvodům
Celkové příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 51,3 miliardy Kč, tj. o 2,7 %. „Největší podíl na tomto zvýšení měly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení, které vzrostly o 90,2 miliardy Kč na celkových 1 717,5 miliardy,“ píše se ve stanovisku.
Stát si přivydělal i zvýšením minimálního sociálního pojištění pro podnikatele – fyzické osoby (OSVČ), což mu přineslo o 6,4 miliardy korun navíc.
Výdaje na obranu stouply, ubyly kompenzace za energie
V roce 2024 dosáhly celkové výdaje státního rozpočtu 2,24 bilionu korun, což představovalo meziroční růst o 1,5 %. Největší část běžných výdajů připadla vloni na sociální věci a politiku zaměstnanosti, celkem 983,5 miliardy. To je růst o 3,8 % ve srovnání s rokem 2023.
Nejvýraznější růst zaznamenaly výdaje na obranu (meziročně o 61,1 miliardy Kč více). Česká republika tak „poprvé od roku 2003 splnila svůj závazek vůči NATO“, podle něhož by měly země vydávat na obranu alespoň 2 % HDP.
NKÚ však v souvislosti s tím upozorňuje, že „navyšování rozpočtu musí odpovídat nejen ekonomickým možnostem státu, ale také schopnostem Ministerstva obrany využívat prostředky v souladu s právními předpisy, účelně, efektivně a hospodárně“. Dodává, že ministerstvo utratilo až 30 % financí na zálohové platby, nikoliv na pořízení techniky jako takové. „V roce 2024 dosáhl stav záloh na strategický vojenský materiál rekordních 71,3 mld. Kč. Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností České republiky,“ uvádí úřad.
Opačným směrem než výdaje na obranu se loni ubíraly kompenzace pro firmy za vysoké náklady na energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu je snížilo o 67,3 miliardy korun a víceméně tak ukončilo dotování podniků z dob energetické krize.
Veřejný dluh roste
Veřejný dluh ČR na rozdíl od většiny zemí EU stále roste, poznamenává NKÚ. Jeho podíl na HDP dosáhl loni úrovně 43,6 % (téměř 3,5 bilionu Kč). Vzrostly také výdaje na splácení státního dluhu, a to meziročně o 30 %.
„Úkolem politiků je rozhodovat o tom, na co máme a na co už ne. A čekají je těžká dilemata… Je totiž zřejmé, že si nebudeme moci dovolit všechno, na co jsme zvyklí. Budeme si muset říct, na co opravdu máme a co budeme muset oželet, kde můžeme ušetřit a co budeme muset škrtnout. Bez tvrdých dat a nepříjemných rozhodnutí hrozí, že budoucnost bude ještě dražší. A chudší,“ okomentoval vývoj prezident NKÚ Miloslav Kala.
