Rusko vede nevyhlášenou a hybridní válku proti Západu již velmi dlouhou dobu. Při středečním zahájení Pražského obranného summitu na Pražském hradě to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) s odkazem i na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014, za kterými podle tajných služeb stála ruská vojenská rozvědka GRU. Severoatlantická aliance (NATO) byla podle Lipavského velmi pomalá ve vyvozování důsledků i po ruských agresivních krocích na Krymu a v Donbasu.
„Ve střední a východní Evropě jsme varovali, že Rusku se nemůže věřit. Varovali jsme, že Rusko nemůže být zadrženo přátelskými gesty. Ale hlavní prioritu mělo NATO v Afghánistánu. Dobré vztahy a spolupráce s Ruskem v Afghánistánu byly považovány za důležitější než obrana proti němu v Evropě,“ poznamenal šéf diplomacie. V Afghánistánu sloužili po boku spojenců i Češi. „Odvrátili jsme naši pozornost od kolektivní obrany v Evropě. Při zpětném ohlédnutí se ukazuje, že to byla chyba, protože to přesměrovalo příliš pozornosti od Ruska. Oslabili jsme to, co mělo být naší hlavní misí – společnou obranu Evropy,“ dodal Lipavský.
Situace se ale podle ministra zahraničí změnila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. „Aliance se zaměřila zpět na to, co činí nejlépe – nikoli udržování míru a krizový management daleko za našimi hranicemi, ale kolektivní obrana a odstrašení vůči zřejmému a přítomnému nebezpečí,“ řekl Lipavský. Dosažení takové kolektivní obrany, která by byla schopna zastrašit Rusko, bude podle něj trvat roky. „Ale nyní máme před sebou další výzvu – bezpečnostní záruky pro Ukrajinu,“ podotkl.
Ukrajina se pravděpodobně členem NATO v dohledné době nestane, Západ jí ale musí poskytnout dostatečné bezpečnostní záruky, míní Lipavský. Pokud by se tak nestalo, zůstala by podle něj podrobena Rusku. Ukrajina je tak v první linii obrany celé Evropy, řekl ministr. Česko ji od začátku podporuje mimo jiné významnou vojenskou pomocí. Zmínil muniční iniciativu na dodávky velkorážové munice, bez níž by podle šéfa diplomacie Ukrajina dosud ztratila minimálně Donbas.
Aktuální jednání mimo jiné v rámci takzvané koalice ochotných potvrdila podle Lipavského jednotu EU a NATO i to, že Spojené státy se nadále angažují v Evropě a pracují na mírové dohodě respektující suverenitu Ukrajiny a potřebu robustních bezpečnostních záruk. Evropané se ujímají vedoucí role v podpoře Ukrajiny, řekl. Dohodu z červnového summitu NATO na postupném navýšení výdajů na obranu až na pět procent hrubého domácího produktu považuje ministr za známku toho, jak vážně země berou kolektivní obranu.
V obnově kolektivní obrany hraje podle Lipavského klíčovou roli obranný průmysl, který musí být inovativní a adaptivní. „Nemyslím si, že bude stačit vyrábět ve větším množství ty samé staré zbraně jako v minulosti,“ podotkl. Učit se podle něj lze z bojišť na Ukrajině.
