Čechům chybí minerální látky, jako je vápník, hořčík nebo železo, naopak nadbytek mají sodíku obsaženého v soli. Děti nekonzumují dostatek ovoce a zeleniny. Zdraví české populace je ovlivněno i nadměrným hlukem nebo znečištěným prostředím. Vyplývá to ze zprávy k hodnocení zdravotních rizik pro českou populaci za rok 2024, kterou dnes publikoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Nedostatek vápníku ve stravě má podle zprávy 80 procent lidí starších 60 let, ženy a senioři také nekonzumují dostatek hořčíku. „Nejnižší hodnoty byly ve skupině dospívajících dívek ve věku 15 až 17 let,“ uvedla Irena Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ. Polovina dětí od sedmi do deseti let nemá dost železa, stejně jako polovina žen v plodném věku.
Vápník obsahují zejména mléčné výrobky, jeho nedostatek může negativně ovlivňovat zdraví kostí, zubů, svalů a nervové soustavy. Hořčík může do stravy doplnit některé ovoce, zelenina, ořechy nebo obiloviny. Nadměrný příjem sodíku může být spojen s vyšším rizikem vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, poškození ledvin, osteoporózy i rakoviny žaludku.
„Velký podíl dětí preferuje nezdravé potraviny, zejména slazené nápoje a ochucené mléčné výrobky, což zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny riziko snižuje,“ popsala Kristýna Žejglicová, vedoucí oddělení systému monitorování centra zdraví a životního prostředí SZÚ.
Pouze čtyři procenta dětí podle SZÚ konzumují dostatek zeleniny, pět porcí o velikosti jejich pěsti denně. Většina rodičů si myslí, že dvě až tři porce denně jsou dostatečné. „Zásadní roli hraje vzdělání a finanční situace rodičů. Děti z lépe situovaných rodin mají zdravější stravu a nižší výskyt obezity,“ dodala.
Významným faktorem pro zdraví české populace jsou kromě stravy také například i hluk, znečištění ovzduší či voda, kterou pije. U lidí, kteří jsou hluku dlouhodobě vystavení, se podle SZÚ častěji vyskytují srdeční choroby.
„Odhadujeme zvýšení počtu nových případů ischemické choroby srdeční v důsledku hluku ze silniční dopravy o 4,7 procenta nad obvyklý počet případů z jiných příčin. Toto zvýšení představuje ročně zhruba 920 nových případů,“ uvedla Zdeňka Vandasová z Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva.
Pitná voda v Česku patří obecně mezi zeměmi k nejkvalitnějším. SZÚ sleduje 377 různých ukazatelů. „Četnost nedodržení limitních hodnot vzrůstá se zmenšující se velikostí vodovodu,“ uvedl vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu SZÚ František Kožíšek.
Velké vodovody zásobující více než 5000 lidí limity významných ukazatelů překročily v 0,07 procenta, v menších vodovodech 0,3 procenta. Největším rizikem pro ohrožení kvality pitné vody jsou podle SZÚ vedlejší produkty, které vznikají z dezinfekce pitné vody¨, nebo dusičnany.
Z ovzduší lidské zdraví nejvíc ovlivňují aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, zvyšuje se význam přízemního ozónu.
