Od prvního ledna se značně rozšíří obsah preventivních prohlídek u praktických lékařů. Nově přibyde například více laboratorních testů, kontrol srdeční aktivity, či větší dbání na prevenci rakoviny, přiblížili lékaři na dnešní tiskové konferenci.
Dosavadní vyhláška podle předsedy Sdružení praktických lékařů (SPL) platila už třináct let a za tu dobu se příliš nezměnila. „Úplně už neodpovídala medicínskému poznání současné doby,” řekl Petr Šonka. Lékaři tak podle něj často prováděli vyšetření nad rámec prevence. Novela nyní dle předsedy reflektuje to, co praktičtí lékaři považují za potřebné a má přispět k prodloužení života ve zdraví
„Je to jediný způsob, jak čelit epidemii stárnutí populace,” dodal Šonka s tím, že nová podoba prevence cílí na včasnější zjištění onemocnění, aby se nemoci mohly léčit v ranném stádiu nebo se ani nerozvinuly.
Co se tedy změní?
Mezi hlavní změny preventivních prohlídek patří častější laboratorní testy, například měření hladiny cukru a tuků v krvi. Tyto kroky mají pomoci včas odhalit skryté obtíže a zabránit rozvoji závažnějších onemocnění.
Více pozornosti se bude věnovat také kardiovaskulárnímu zdraví. Nově se zavádí pravidelné EKG vyšetření – u lidí s rizikovými faktory od třiceti let každé čtyři roky, od čtyřiceti let dokonce každé dva roky. U pacientů bez rizik se EKG plánuje od čtyřiceti let v intervalu čtyř let. Lékaři se zaměří i na prevenci srdečního selhání, k čemuž poslouží nové krevní testy zaměřené na specifické markery u rizikových skupin nad padesát let.
„Stejně tak se zajímáme o chronické onemocnění ledvin, o kterém všichni vědí, že může probíhat úplně potichu, nemá žádné příznaky a i v dnešní době se na něj přichází v poměrně pozdních stádiích, kdy léčba pacientům příliš nepomůže a často končí na dialýze,“ řekl Šonka. Včasné zachycení problému pomocí laboratorních vyšetření může dle něj stav zvrátit nebo alespoň posunout o desítky let.
Dbát se bude i na onkologickou prevenci, kdy by měl praktický lékař důsledně a systematicky kontrolovat, zda se pacient účastní screeningových programů a programů včasných záchytů. „Lékař by měl zjistit, jestli pacient absolvoval gynekologickou prohlídku, v rámci které se dělá screening karcinomu čípku. Zda, pokud na to má věk, absolvovala mamografické vyšetření nebo zda pacienti podstoupili kolorektální screening,“ popsal předseda SPL. Pomoci mají i další programy na včasný záchyt jiných karcinomů, demenci či osteoporózy.
Ani očkování se nevyhne prohlídce, lékař by měl zjistit, jaká pacient podstoupil a případně doporučit další. Výsledkem rozsáhlých prohlídek má být srozumitelný závěr a v případě chronických onemocnění plán nejen léčebný, ale i upravující životní styl, který pokryje dva roky, které pacienta dělí od další kontroly.
Dětské prohlídky velká změna nečeká
Systém preventivních prohlídek dětských pacientů od narození do devatenácti let je velmi dobře nastaven, tvrdí předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Nastavení tedy nechtějí měnit, ale vylepšovat. „Vylepšit v tom smyslu, že ještě více budeme cílit na individuální přístup,“ dodala.
Od ledna se prevence rozšíří u nejmenších pacientů. Kojenci a batolata budou nově podstupovat screening závažných a kritických očních vad, uvedla Hülleová. „Tímto krokem dokážeme snížit závažnost očních vad, a v některých případech je dokonce úplně vyléčit,“ doplnila. Projekt dle ní běží už dva roky a dosud se podařilo vyšetřit zhruba 40 procent dětí. Od nového roku se stane součástí standardní preventivní péče.
Lékaři volají i po dalších změnách
Praktičtí lékaři dlouhodobě usilují i po úplném zrušení preskripčních omezení o možnost předepisovat více léků, sdělil Šonka: „Stále nemůžeme předepisovat přibližně třetinu léků dostupných na trhu. To je v Evropě ojedinělé.“ Pacienti tak musí pro některé léky na předpis navštěvovat ambulantní specialisty, například v oblastech diabetologie, poruch metabolismu tuků, srdečního selhání nebo chronických onemocnění ledvin.
Podle Šonky by pacienti i sami praktičtí lékaři uvítali možnost, aby léky mohli vydávat přímo v ordinaci, což ještě před patnácti lety bylo běžné. Pacienti si často stěžují, že v lékárnách dostávají jiné léky, než jim předepsal lékař. Šonka upozornil také na paradoxní situaci, kdy lékař navštíví doma nemohoucího pacienta, ale místo aby mu přímo podal léky, musí mu napsat recept, takže se pacient stejně musí dopravit do lékárny.
