Nová vláda bude podle dopravních expertů čelit úkolu zajistit dostatečné finance pro rozvoj infrastruktury. Výzvou bude nejen výstavba nových dálnic, ale také opravy a údržba silnic nižších tříd či modernizace železnic. Na dotaz ČTK se na tom shodli dopravní experti Zdeněk Lokaj z ČVUT a Ivo Drahotský z Univerzity Pardubice.
Podle Drahotského se příští kabinet musí připravit na omezené finanční zdroje, a to jak na úrovni státu, tak krajů. Upozorňuje, že dlouhodobě chybí ucelený koncept, který by byl naplňován bez ohledu na politické změny. Problémem je, že se při plánování často počítá pouze s investicemi do nové výstavby, nikoliv s prostředky na údržbu a opravy. Za slabiny silniční sítě považuje úzká hrdla nebo kvalitu prováděných prací.
Připomíná, že ani po rekonstrukci není dálnice D1 kapacitně dostačující. K prioritám proto řadí dokončení D35, D43 a Pražského okruhu. Lokaj zmiňuje mezi prioritami i dálnice D3 a D6 a dodává, že hotové dálniční úseky mohou přispět k rozvoji regionů, což dokládá příkladem dálnice D4. „Kolem Vodňan roste poptávka po pozemcích a dalších nemovitostech a mnoho lidí z Prahy přemýšlí o přesunu do tohoto regionu, kde ceny nemovitostí jsou řádově nižší než v Praze, ale zároveň dostupnost Prahy je rozumná,“ uvedl.
Pozornost by se podle obou měla věnovat silnicím nižších tříd. „Tam máme dlouhodobý deficit ve financování údržby, což nás jednou dožene. Z tohoto důvodu bych více apeloval na politiky, aby více akcentovali náklady na údržbu silniční infrastruktury,“ uvedl Lokaj. Drahotský zdůrazňuje přetěžování nákladní dopravou a potřebu systematické obnovy povrchů místo látání děr.
Pojmenovává také problémy železnice, která naráží na úzká hrdla, přetíženost úseků a z pohledu cestujících častá zpoždění. Vláda by měla pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí a posilovat příměstskou dopravu, k čemuž je potřeba provést zkapacitnění tratí. „Musíme si uvědomit, že města stahují obrovské množství lidí, kteří do nich jezdí za vzděláním a za prací, bez jejichž kapacit se třeba Praha nebo Brno neobejdou,“ uvedl Lokaj.
Veřejná doprava potřebuje ucelený provázaný systém, který bude propojovat i odlehlé oblasti. „Při malém využití narážíme na argumentaci týkající se ceny dopravního výkonu vzhledem k aktuální obsazenosti. Nicméně pokud jede jeden spoj, obrazně řekněmě v 08:09 a druhý ve čtvrtek, tak veřejnou dopravu lidé využívat nebudou,“ uvedl Drahotský.
Podle Lokaje se zapomíná i na lodní dopravu. „Myslím, že dlouhodobě podceňujeme potenciál vodní dopravy a jejího využití pro zásobování velkých měst, ale také pro svoz odpadu. Domnívám se, že nemůžeme donekonečna spoléhat při zásobování prakticky výhradně na silnici a měli bychom vést seriózní debatu, jak využívat i jiné modality,“ dodal.
Potenciál vidí v dalším rozvoji digitalizace, ať už v nákladní dopravě, kde může přinést lepší kontrolu a efektivitu, nebo v systémech pro cestující a řízení provozu v případě mimořádností. Za nutné považuje přizpůsobování infrastruktury potřebám budoucnosti.
Doprava se musí v příštích letech vyrovnat také s tlakem na snižování emisí, což podle Drahotského znamená tvrdé dopady pro spotřebitele a růst nákladů na dopravu.
