Ministerstvo zdravotnictví (MZd) navrhuje zpřísnění ochrany pracovníků před působením azbestu a olova. Úřad tak chce do české legislativy zapracovat evropskou směrnici. Úpravu pracovních přestávek, kterou původní verze obsahovala, resort z nařízení vyřadil po připomínkách Hospodářské komory (HK). Z nařízení zmizí také část o práci studentů s chemikáliemi, ministerstvo školství (MŠMT) ji upraví vlastní vyhláškou. Vyplývá to z návrhu, který ve středu projedná vláda.
„V případě olova je výrazně snižována hodnota hygienického limitu pro jeho koncentraci v pracovním ovzduší a zároveň je výrazně snižována biologická limitní hodnota pro koncentraci olova v krvi pracovníků,“ uvádí návrh.
Evropská směrnice zpřísňuje limit pro azbestová vlákna v ovzduší a popisuje metody jeho měření. „Směrnice stanovuje povinnost pro podniky, které budou provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu pravidelně proškolovat své zaměstnance,“ píše se v materiálu.
Novela také vypouští z nařízení paragraf týkající se zacházení mladistvých žáků s nebezpečnými chemickými látkami. Nahradí ho vyhláška ministerstva školství. „Záměrem MŠMT je, aby platnost a účinnost návrhu nové chemické vyhlášky nastala počátkem příštího školního roku,“ uvádí důvodová zpráva.
MZd se v původním znění nařízení vracelo k problematice pracovních přestávek, kterou upravovalo už letos v lednu. Nově navrhovalo, aby v případě monotónní práce, práce ve vnuceném pracovním tempu nebo práce náročné pro zrak bylo povinné střídání činnosti nebo zaměstnance každé dvě hodiny. Pokud by se měnil typ jeho práce, nesmí přinášet stejné zdravotní riziko jako práce původní. Po připomínkách HK ale příslušné paragrafy z nařízení vyřadilo.
Stát se snaží chránit pracovníky před vznikem nemocí z povolání, jejichž četnost sleduje Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Nejčastějšími faktory, které vedou k nemocem z povolání jsou nadměrné jednostranné přetěžování, vibrace, prach s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a chemické i biologické faktory způsobující onemocnění kůže,“ uvádí SZÚ na webu.
Od roku 2020 je nejčastěji hlášenou nemocí z povolání onemocnění covid-19, které stát uznává u zdravotníků a pracovníků v lůžkové sociální péči. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, bez covidu jich bylo 633. V září proto vláda zpřísnila podmínky, za kterých bude covid jako nemoc z povolání uznávaný.
Vedle covidu patří mezi nejčastěji uznané nemoci z povolání různá poškození způsobená fyzikálními faktory, jako jsou hluk, vibrace nebo přetěžování. Loni lékaři evidovali přes 180 případů syndromu karpálního tunelu, u více než 100 případů bylo přetěžování příčinou onemocnění šlach a kloubů. Před deseti lety bylo případů uznaných nemocí z povolání kolem tisícovky za rok, jejich počet až do pandemie covidu postupně klesal.
