Křesťané z různých prostředí kritizují „rouhavý“ umělecký projekt.
Rozhodnutí pokrýt zdi historické katedrály v anglickém Canterbury graffiti vyvolalo 10. října silnou mezinárodní kritiku. Anglikánská církev, která se tímto projektem snaží oslovit okrajové skupiny společnosti, čelí obviněním, že jde o ošklivý a nevhodný čin.
Dočasná umělecká instalace nazvaná „Hear Us“ („Slyš nás“) má být otevřena 17. října a potrvá do ledna 2026.
Návštěvníci mohou vidět graffiti rozprostřené po zdech a sloupech čtrnáct set let staré katedrály, podobně jako na městských budovách.
Na svých webových stránkách katedrála popsala výstavu jako „vyvrcholení spolupráce básníka Alexe Vellise a kurátorky Jacquiline Creswellové s marginalizovanými komunitami a týmem zkušených umělců na vytvoření živé rukopisné literatury reagující na otázku ‚Na co byste se zeptali Boha?‘“.
Na zdech se objevují otázky jako „Jsi tam?“, „Proč jsi stvořil nenávist, když láska je mnohem silnější?“ nebo „Lituješ někdy svého stvoření?“.
Katedrála uznala, že někteří návštěvníci s výstavou nesouhlasí, a uvedla, že jeden z nich ji označil za „rouhavou“. Přesto si za projektem stojí. Děkan katedrály v Canterbury David Monteith, hlavní duchovní chrámu, prohlásil, že toto umění „staví mosty mezi kulturami“.
Kritika se mezitím rozšířila i do zahraničí a vyvolala odpor napříč náboženským spektrem.
Viceprezident USA J. D. Vance, praktikující katolík, projekt odsoudil.
„Připadá mi zvláštní, že těmto lidem nedochází ironie v tom, že ‚uctívají marginalizované komunity‘ tím, že udělají z krásné historické budovy ošklivé místo,“ napsal 10. října na sociální síti X.
Elon Musk, který se sám označuje za kulturního křesťana, na jeho příspěvek odpověděl stručně: „Rozhodně.“
Reverend Gavin Ashenden, nedávný konvertita ke katolicismu a bývalý kaplan královny Alžběty II., výstavu rovněž odsoudil.
„Způsob, jakým ‚stavíte mosty mezi kulturami‘, spočívá v tom, že znehodnotíte vyšší umělecké výkony a lichotíte vandalům tím, že jejich dílo nazýváte ‚surovým‘, ‚provokativním‘, ‚nefiltrovaným a neuhlazeným‘,“ napsal na X.
Proti projektu se postavila i skupina Disciples of Christ, která se označuje za britské křesťanské protestní hnutí.
„Tohle je rouhání,“ sdělila skupina na X. „Katedrála v Canterbury sama sebe zhanobila ve jménu umění. Anglikánská církev potřebuje reformu. Toto neuctivé graffiti musí být okamžitě odstraněno.“
Výstava má skončit krátce před oficiální ceremonií, při němž bude Sarah Mullallayová oficiálně uvedena jako 106. – a zároveň první žena – ve funkci arcibiskupky z Canterbury.
Na sociálních sítích mnozí uživatelé spojili jmenování Mullallayové s výstavou graffiti jako dva projevy stejného odklonu od staletých tradic a víry církve. Kritici poukazují na její liberální postoje k otázkám LGBT, potratů a migrace.
Samotné její jmenování vedlo nigerijskou církev k ukončení společenství s anglikánskou církví. Kritici také připomněli, že Monteith je otevřeně homosexuální muž a že Vellis sám sebe označuje za nebinární osobu.
„S jmenováním feministky a zastánkyně potratů Sarah Mullallayové arcibiskupkou z Canterbury a Davida Monteitha, otevřeně homosexuálního děkana, který žije s partnerem, je charakter anglikánské církve jednadvacátého století nyní oficiální a zřejmý,“ uvedl v prohlášení anglikánský duchovní, jenž přešel ke katolicismu, reverend Dwight Longnecker.
Reverend Ben Johnson, pravoslavný kněz ve Spojeném království, postavil vedle sebe hrubé graffiti a uctivou ikonografii, která tradičně zdobí katedrály.
„Katedrála v Canterbury, založená svatým ze 6. století a nyní vedená Sarah Mullallayovou, pokryla své zdi graffiti pro progresivní umělecký projekt,“ napsal na X.
„Správná ikonografie pravoslavné církve – posvátného prostoru či kněžství – nikdy nebyla důležitější.“
–ete–
