Komentář
Zapojení Číny do ruské dronové války proti Evropě prudce vzrostlo mezi květnem a srpnem. Peking povolil export všeho, co bojové drony potřebují – od optických vláken, která zvyšují odolnost vůči elektronickému boji, až po lithium-iontové baterie, jež umožňují delší let. Tím napomáhá nejen ruské válce proti Ukrajině, ale potenciálně i proti zemím NATO v severní a východní Evropě.
Zdá se, že Peking chce vleklý konflikt, aby zabránil Spojeným státům zaměřit se znovu na obranu proti Číně. Probíhající válka a sankce na ruský vývoz energií zároveň přesměrovávají tyto dodávky do Číny se slevou, což Komunistické straně Číny (KS Číny) poskytuje finanční motivaci udržovat konflikt při životě.
Nedávné incidenty s drony nad evropskými letišti, vojenskými zařízeními a další klíčovou infrastrukturou v Německu, Polsku, Dánsku, Norsku, Estonsku a Rumunsku vedou k větší pozornosti zaměřené na čínský vývoz dronů, jejich obsluhu i zatýkání čínských občanů, kteří drony provozují nelegálně alespoň v jedné zemi NATO.
Téměř 80 procent elektronických součástek v ruských dronech pochází z Číny. Významné čínské obranné univerzity spolupracují s ruskými partnery na vývoji zbraní, zejména v oblasti letectví a dronové techniky. Odborníci z komunistické Číny navštěvují ruské výrobce zbraní a pomáhají jim s technickým rozvojem jejich dronů.
Útočné a průzkumné drony čínské výroby jsou přímo dodávány do Ruska pro použití proti Evropě. Dne 2. října byli v Norsku zadrženi dva čínští občané, kteří údajně provozovali dron poblíž hlavní vojenské základny NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 27. května uvedl, že Čína prodává drony Mavic Rusku, ale nikoli Ukrajině či západoevropským zemím. To, co Čína dodává Ukrajině, je zanedbatelné ve srovnání s tím, co prodává Rusku. Například v srpnu Čína vyvezla do Ruska 528 000 kilometrů optických kabelů, zatímco na Ukrajinu pouze 115 kilometrů – množství dostačující sotva pro pět až deset dronů odolných vůči elektronickému boji. Tím se Čína může navenek tvářit, že vývoz těchto kabelů na Ukrajinu neomezuje.
Zelenskyj uvedl, že na ruských výrobních linkách dronů někdy působí i čínští zástupci. Podle ukrajinského experta to Rusku pomáhá dosáhnout cíle – vypouštět až 1 000 dronů denně. Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA) v červnu informovalo, že „aliance Čína–Rusko v oblasti dronů“ rychle sílí. Důstojníci Lidové osvobozenecké armády (LOA) údajně navštěvují frontové linie na Ukrajině. Záběry z ruských kamer jsou posílány zpět do Číny k analýze a vývoji nových, ještě ničivějších forem dronové války.
Zapojení LOA do spolupráce s Ruskem a masivní čínský vývoz technologií s dvojím užitím se zřejmě staly tématem rozhovorů s čínským ministrem zahraničí Wangem Yi během jednání v Německu v červenci. Wang tehdy řekl, že Peking nemůže připustit ruskou porážku na Ukrajině, protože by to Spojeným státům umožnilo zaměřit se znovu na Čínu. Možná právě díky této podpoře KS Číny, která potvrzuje její „partnerství bez hranic“ s Moskvou, se Rusko odvážilo rozšířit válku z Ukrajiny i na země NATO ve východní a následně severní Evropě.
Dne 10. září sestřelily alianční stíhačky několik ruských dronů nad polským územím, kde bylo nalezeno nejméně devět trosek. Podle evropských představitelů byly tyto průniky, zahrnující více než dvacet bojových dronů, úmyslné. Ruské drony následně pronikly i do rumunského vzdušného prostoru a poté ruské stíhačky narušily estonské nebe.
Americký prezident Donald Trump reagoval na incident prohlášením, že ruské letouny, které naruší vzdušný prostor NATO, by měly být sestřeleny.
Ruské provokace však zřejmě pokračovaly. Norsko i Dánsko uzavřely 22. září svá hlavní letiště kvůli hlášeným dronům, což jen v Kodani zdrželo 20 000 cestujících. Dne 27. září Dánsko zaznamenalo další výskyty dronů nad vojenskými zařízeními. V noci z 2. na 3. října byl kvůli aktivitě dronů uzavřen mnichovský letištní provoz, přičemž uvízly přibližně 3 000 osob.
Evropské vlády správně plánují přesměrovat asi 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na obranu Ukrajiny, nakoupit více zbraní určených proti rojům dronů a vytvořit rychlé reakční týmy pro jejich včasné zneškodnění. Dánsko reagovalo zvýšením rozpočtu na obranu, včetně nákupu 16 stíhaček F-35 z USA. Švédsko vydá 367 milionů dolarů (asi 8,5 miliardy Kč) na systémy proti dronům – tzv. lovící drony, mobilní systémy k jejich sestřelování i rušící senzory.
KS Číny zjevně napomáhá Rusku jak po technické stránce vývoje dronové války, tak prostřednictvím téměř osmdesátiprocentního podílu čínských elektronických součástek v ruských dronech. Nastal čas, aby Evropa, Spojené státy a všechny země usilující o světový mír podpořily přísnější sankce vůči Rusku i Číně. Tyto sankce by měly přesáhnout nahodilé tresty pro jednotlivce či podniky a zasáhnout systémově celé ekonomiky obou režimů, které představují nebezpečí pro demokracii po celém světě.
V názorech vyjádřených v tomto článku se odráží stanovisko autora a nemusí nutně odpovídat pohledu Epoch Times.
–ete–
