ČTK

22. 10. 2025

Poslanci Pirátů mají odvádět část svých peněz určených na experty ve prospěch stranického odborného týmu. Může jít až o desítky tisíc korun měsíčně za jednoho poslance a má jít o dočasnou věc. Část členů strany s tím nesouhlasí. Dnes to napsal Deník N. Podle něj se toto opatření podařilo prosadit až na druhý pokus.

Podle informací Deníku N ze sněmovní kanceláře měli poslanci dosud na odborné a administrativní práce k dispozici až 25.341 korun měsíčně. Na služby asistentů má pak poslanec 55.500 korun měsíčně. „Pracujeme na tom, aby náš poslanecký klub fungoval co nejefektivněji a abychom maximálně zužitkovali osm let zkušeností ve Sněmovně i nasazení nových technologií. Proto zvažujeme specializaci asistentů na konkrétní činnosti a jejich sdílení mezi poslanci,“ cituje Deník N předsedu strany Zdeňka Hřiba.

Část členů strany je ale proti. Podle deníku to považují za pokus centralizovat moc a vzít poslancům kus jejich svobody rozhodovat o tom, co budou jako zákonodárci dělat, a psali si o tom i v soukromých konverzacích na internetových fórech. „Sdílení je aktem lásky,“ sdělil Deníku N bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Deník N uvádí, že strana začala problém s penězi ve stranické pokladně řešit již loni po propadu v evropských a krajských volbách. Piráti například přišli s poplatkem nad rámec členských příspěvků. Každý člen strany, který zastává placenou funkci, by měl straně dobrovolně odvádět pětiprocentní podíl ze svých příjmů.

Poslanci mají ze zákona právo na náhradu prokázaných výdajů za odborné a administrativní práce. Podle usnesení rozpočtového výboru Sněmovny z roku 2019 lze takto hradit například psaní na PC, koncipování korespondence a její archivace, právní, ekonomické a jiné posudky nebo například práce a služby ke zřízení a provozování osobních webových stránek poslance. Proplatit lze třeba i poplatky za poskytnutí údajů podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Související témata

Přečtěte si také

Kvůli sněhové kalamitě varuje policie řidiče, aby nenajížděli na D1 na Vysočině

Dálnice D1 na Vysočině je dnes ráno kvůli sněhové kalamitě obtížně sjízdná, problémy v dopravě jsou i na jiných silnicích v kraji.

Pavel obdržel nominaci Červeného na ministra, plánuje s ním osobní setkání

Prezident Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše na jmenování ministra životního prostředí.

Rozhovor: Podceňování přednemocniční léčby covidu během pandemie a otázka nanovláken v rouškách

V době vyhlášení pandemie pracoval jako praktický lékař. Vzpomíná na zkušenosti s využíváním ivermektinu, jeho "pašování" ze Slovenska, či na interpelaci ministra zdravotnictví.

Přes 170.000 studentů žádá britské školy o odškodnění za výuku při covidu-19

Více než 170.000 bývalých a současných studentů požaduje odškodnění od 36 britských univerzit za to, jak probíhala výuka při pandemii nemoci covid-19. Studenti uvádí, že kvalita jejich vzdělávání neodpovídala výši zaplaceného školného.

Merz varuje před Čínou, od Trumpovy politiky se však distancuje

Německý kancléř Merz v Mnichově varoval před rostoucí mocí Číny a vyzval k posílení evropské obrany v NATO. Zároveň se však vymezil vůči hodnotové i obchodní linii administrativy Donalda Trumpa.

Jak militarizace čínské umělé inteligence přetváří hrozbu invaze na Taiwan

Umělá inteligence mění hru kolem Taiwanu: Peking testuje blokádu, sází na dezinformace a řeší boj o špičkové čipy.

Číňané z pevninské Číny zasílají přání k lunárnímu Novému roku zakladateli Falun Gongu

S příchodem lunárního Nového roku 29. ledna zaslali lidé z Číny i ze zahraničí svá přání panu Li Hongzhimu, zakladateli duchovní praxe Falun Gong.

NASA se znovu pokouší dostat lidi na Měsíc

NASA pomocí programu Artemis plánuje návrat lidí na Měsíc. Mise Artemis II, která by se měla uskutečnit v březnu tohoto roku, otestuje systémy pro budoucí přistání.

Dlouhověkost jako nový cestovatelský trend: Co obnáší a proč láká stále více lidí

Nový trend cestování za dlouhověkostí láká na testy, biohacking i pobyty v modrých zónách. Jak změní turismus v roce 2026?