Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým Rusko odstupuje od dohody se Spojenými státy o snížení zásob plutonia z jaderných hlavic z dob studené války. Příslušný dokument byl dnes zveřejněn na úředním portálu. Zákon tento měsíc přijaly obě komory ruského parlamentu.
Dohodu podepsaly obě jaderné velmoci v roce 2000, ratifikována byla v roce 2011. V jejím rámci se USA a Rusko zavázaly zlikvidovat 34 tun plutonia, které zbylo po omezení jaderných arzenálů. Toto plutonium pokládaly obě země za přebytečné pro vojenské programy, poznamenal list Kommersant.
Změna postupu likvidace
Ruská vláda letos v červenci předložila parlamentu návrh zákona o odstoupení od dohody. Za jednu z příčin označila záměr USA změnit postup likvidace plutonia bez souhlasu Ruska. USA plánují předat část zásob plutonia podnikatelské sféře, což podle tisku oslabí dominující postavení Ruska na světovém trhu dodávek uranu a také sníží náklady datových center na elektřinu, dodal ruský deník.
Dohoda o nakládání s plutoniem a jeho likvidaci (PMDA) zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17 000 jaderných hlavic.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.
Rusko a Spojené státy jsou největšími jadernými mocnostmi na světě a dohromady mají přibližně 8000 jaderných hlavic. V roce 1986 jich však měly odhadem 73 000, napsala dříve agentura Reuters.
Západní vůdci obviňují Moskvu, že od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 řinčí jadernými zbraněmi. Pár dní po invazi uvedl Putin jaderné síly do stavu maximální pohotovosti. Loni šéf Kremlu podepsal novou jadernou doktrínu snižující práh pro použití jaderných zbraní. V neděli Putin oznámil úspěšný test mezikontinentální střely s jaderným pohonem.
Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem uvízla na mrtvém bodě navzdory snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování. Trump sliboval, že po lednovém návratu do Bílého domu rychle ukončí válku Ruska proti Ukrajině, ale minulý týden odložil na neurčito dříve oznámený summit s Putinem v Budapešti.
