Epoch Times Česko ČTK

a 30. 10. 2025

Slovenské ministerstvo životního prostředí chce na sebe převzít odpovědnost za sanaci znečištěného území v areálu bývalé bratislavské chemičky Istrochem, kterou v roce 2002 koupil holding Agrofert nynějšího šéfa českého hnutí ANO Andreje Babiše. Příslušný návrh posoudí vláda. Slovenští opoziční politici záměr kritizovali, podle nich stát pomůže Babišovi uvedené pozemky zhodnotit. Opozice poukázala rovněž na to, že ministerstvo plán zveřejnilo krátce po schůzce ministra životního prostředí Tomáše Taraby s Babišem. Chemička aktivitu vlády vítá.

Bratislavská chemička, která vyráběla například umělá vlákna, trhaviny, chemikálie a plasty, patřila k největším znečišťovatelům podzemních vod ve slovenské metropoli. Dřívější studie ukázala, že v areálu Istrochemu se ve vysoké koncentraci nacházejí látky nebezpečné pro zdraví člověka a jejich odstranění by přišlo na zhruba 350 milionů eur (8,5 miliardy korun). Ministerstvo životního prostředí nyní neodhadlo náklady na sanaci, financovat je chce kromě jiného z evropských fondů.

Zodpovědnost za enviromentální zátěž

Ministerstvo uvedlo, že v příslušném řízení se nepodařilo zjistit, kdo je zodpovědný za environmentální zátěže v uvedené chemičce, která byla v minulosti známá jako Chemické závody Juraje Dimitrova (CHZJD). V souladu s příslušným zákonem v takovém případě má vláda rozhodnout o tom, které ministerstvo bude mít sanaci znečištěného území na starosti. Podle slovenských úřadů toto znečištění vzniklo ještě před rokem 2002, tedy před privatizací Istrochemu, a nový vlastník splnil závazek z privatizační smlouvy ve věci investic do rozvoje podniku, zejména pak do ekologie.

Zástupci společnosti Istrochem Reality na dotaz ČTK uvedli, že sanaci chemičky ze strany státu vítají. „Plní tak (slovenská vláda) svou zákonnou povinnost státu sanovat území, kde není znám jiný původce kontaminace. Tato povinnost byla zjevná již v roce 2002, kdy byly tyto pozemky zprivatizovány. Jejich tehdejší hodnota tedy zmíněnou sanaci již zahrnovala a koncern Agrofert řádně splnil všechny svoje závazky z privatizační smlouvy, včetně investic,“ uvedla společnost a poukázala, že v dobách, kdy byla kontaminace areálu bývalé bratislavské chemičky Istrochem způsobena, koncern Agrofert neexistoval.

Státní sanace soukromého pozemku

„Z nevyužívaného průmyslového areálu se obratem stane, za peníze občanů, lokalita se stamilionovou hodnotou a vlastníky pozemků to nebude stát nic. Na Slovensku je přibližně 2000 environmentálních zátěží s náklady na sanace více než dvě miliardy eur, ale Taraba si vybral několika dnů po setkání s Babišem právě tyto,“ napsal v prohlášení bývalý náměstek slovenského ministerstva životního prostředí Michal Kiča. Poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Tamara Stohlová zase řekla, že díky Tarabovi se z nevyužitelných pozemků chemičky stane lukrativní lokalita.

Taraba a Babiš, který po vítězství svého hnutí ANO v českých sněmovních volbách vyjednává o složení nové vlády, o společné schůzce informovali o uplynulém víkendu. Uvedli, že se shodli například na odmítavých postojích k emisním povolenkám ETS 2 a ke zpřísňování emisních norem pro průmysl.

Kiča poukázal na to, že Taraba po předloňském nástupu do funkce ministra prosadil zrušení opatření, že majitelé pozemků mají uhradit státu náklady na odstraňování starých ekologických zátěží z těchto parcel bez ohledu na to, kdo toto znečištění způsobil. Tuto povinnost schválenou parlamentem v roce 2021 nechala ústavnímu soudu přezkoumat tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová. Tento svůj návrh Čaputová později a před rozhodnutím ústavních soudců ovšem odvolala; učinila tak poté, co sněmovna už za nynější vlády novou povinnost pro majitele znečištěných pozemků zrušila.

Skupina Agrofert v roce 2006 zařadila Istrochem pod svou chemičku Duslo v jihoslovenském městě Šaľa. Duslo pak letos v létě oznámilo uzavření svého bratislavského závodu. Majitelem nemovitostí v areálu bratislavské chemičky je společnost Istrochem Reality, kterou vlastní Babišova firma SynBiol. Areál Istrochemu v bratislavské čtvrti Nové Město se nachází nedaleko lokalit, kde developeři už zrealizovali své projekty nebo plánují nové.

Související témata

Přečtěte si také

V Berlíně přibývá případů násilí s použitím střelných zbraní, pocházejí i z ČR

Policejní odborový svaz už letos na jaře konstatoval, že v Berlíně sotva mine noc, kdy by nikdo nesáhl po zbrani.

Odborný časopis stáhl studii o nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19

Vědecký odborný časopis BMJ Public Health stáhl studii zabývající se vývojem nadměrné úmrtnosti během pandemie covidu-19. Časopis to uvedl v úterý 11. srpna na místě, kde byl původní článek zveřejněn.

Šéf FBI slibuje „zlikvidovat“ podvodná centra v Asii zaměřená na okrádání Američanů

Podvodná centra v jihovýchodní Asii využívají oběti obchodování s lidmi k okrádání Američanů. FBI za 14 měsíců zlikvidovala devět center a upozornila přes 9 900 obětí, z nichž většina netušila, že se stala terčem.

Pět let Tálibánu v Afghánistánu: Moc v zemi upevnil, mezinárodní izolaci ale prolomil jen částečně

Tálibánu se za pět let od návratu k moci podařilo vládu nad Afghánistánem stabilizovat a ovládnout prakticky celé území země.

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz sociálních sítí dětem mladším 15 let

Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu.

Může vůně čokolády zlepšit výkon při cvičení?

Vůně čokolády dokáže podle nejnovější studie zlepšit výkon při cvičení a snížit pocit námahy, patrně díky svému vlivu na mozek.

Myšlenky a osud: Jane Russellová versus Marilyn Monroe

Dva odlišné osudy hollywoodských hvězd Marilyn Monroe a Jane Russellové ukazují, jak hluboké přesvědčení může formovat náš osud.

Dvě družice si mají u Měsíce vyzkoušet autonomní setkání

NASA chystá na rok 2027 misi CAPSTONE 02. Dvě družice mají u Měsíce nacvičit přiblížení, let ve formaci a navigaci s menší pomocí Země.

6 000 let staré sedimenty ukazují: Léta v Evropě se prodlužují

Sedimenty staré tisíce let ukazují, že evropská léta se prodlužovala už v minulosti. Do roku 2100 může přibýt až 42 letních dnů.