Vláda podle předsedy Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmíra Hampla zneužívá výjimku, která jí umožňuje zvýšit výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu. Řekl to na dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru, který se před prvním čtením zabývá návrhem státního rozpočtu na příští rok. Vláda podle Hampla takto financuje výstavbu dopravní infrastruktury pomocí výjimky určené na obranné výdaje.
Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se podle této výjimky nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Hampl poukazoval například na to, že zatímco letos je v rozpočtu ministerstva dopravy označena jako výdaje na obranu suma zhruba 130 milionů korun, pro příští rok je to už 20 miliard korun. Uvedl také, že podle rady je tento nárůst výdajů neodůvodnitelný tím, že podle metodiky lze vysvětlit jako výdaj, který je vázán na zvyšování obranyschopnosti země. Tento nárůst označil za absolutně enormní.
„I ostatní členské státy používají výdaje na infrastrukturu jako výdaje na obranu,“ reagoval ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Jako příklad uvedl, že pokud to schválí Evropská komise, budou mezi výdaje na obranu započteny i výdaje na výstavbu dálnice D11.
Stanjura dnes přišel do výboru, aby návrh rozpočtu představil. Na výbor dorazil i předseda ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš. Stanjura poslancům mimo jiné popsal, proč je navržený deficit vyšší než maximální možné saldo podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Rozpočet počítá s půjčkou na výstavbu dvou bloků v jaderné elektrárně Dukovany, přičemž pro příští rok jde o 18,3 miliardy korun. Poskytnutí půjčky je ale podmíněno souhlasem Evropské komise. Druhá položka nad rámec deficitu 237 miliard Kč je zhruba 30 miliard korun na obranné výdaje, které je možné zahrnout do rozpočtu i nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu.
Stanjura poukázal i na to, že povinné výdaje státního rozpočtu představují zhruba tři čtvrtiny výdajů rozpočtu. Spolu s kvazimandatorními výdaji pak tvoří dokonce 95,5 procenta výdajů. „Vidíte, že to číslo je vysoké a vytváří to malý manévrovací prostor pro jakoukoli politickou reprezentaci,“ upozornil. Na platy zaměstnanců státu je na příští rok vyčleněno 288,4 miliardy korun, což je meziroční nárůst asi o 21 miliard Kč. Podle Stanjury se mají zvýšit hlavně počty příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů. Naopak počet míst úředníků má klesnout o 770.
Příjmy rozpočtu se mají meziročně zvýšit o 36,6 miliardy na 2122,7 miliardy korun. Výdaje mají vzrůst o 81,6 miliardy na 2408,7 miliardy korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem ekonomiky v příštím roce o dvě procenta. Kolem dvou procent by se měla pohybovat i inflace. Vláda v demisi jako hlavní priority rozpočtu uvádí obranu a bezpečnost obyvatelstva, výzkum a inovace nebo investice do infrastruktury.
Stanjura musel čelit dotazům hlavně ze strany nastupující vládní koalice. Podle stínové ministryně financí Aleny Schillerové je problematická výdajová strana rozpočtu. Uvedla, že jí tam chybí asi 83 miliard. Stínový ministr práce ANO Aleš Juchelka poukazoval na chybějící peníze na povinné výdaje v rozpočtu ministerstva práce. Podseknuty jsou podle něj povinné výdaje napříč resorty. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka v rozpočtu ministerstva dopravy chybí kolem 48 miliard Kč. „Fakticky chybí kolem 45 miliard plus tři miliardy korun chybí na zákonné mandatorní výdaje, což je neuvěřitelné, přímo resortu dopravy ve smyslu například objednávání dálkové dopravy, což jsou povinné výdaje,“ řekl dnes České televizi Havlíček.
Podle pirátské poslankyně Venduly Svobodové chybí v rozpočtu 14 miliard na podporu dostupného nájemního bydlení.
