Celkem 7 zdravotních pojišťoven má v roce 2026 hospodařit s částkou 563 miliard korun. Schodek v rozpočtu by měl činit podle vlády v demisi přes 15 miliard korun a nová koaliční vláda očekává mínus 20 miliard.
Podle dosluhujícího ministra Vlastimila Válka (TOP 09) mají zdravotní pojišťovny odloženy v rezervách 45 miliard. Pro Českou televizi uvedl, že navyšování zdravotního pojištění není cestou, protože zdravotnictví je schopno utratit jakýkoliv objem peněz, který do něj nateče. Volá proto po restrukturalizaci systému a hlídání výdajů pojišťoven.
Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) by chtěl řešit situaci navýšením plateb za státní pojištěnce. Tvrdí, že finální úhradová vyhláška pro rok 2026 přivádí systém veřejného zdravotního pojištění „na hranu kolapsu“.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ale odmítl, že by se jeho pojišťovna jako největší subjekt na trhu pohybovala na hraně kolapsu. „VZP je schopna deficit zvládnout bez toho, aby to ovlivnilo její finanční stabilitu,“ prohlásil v pořadu s tím, že „čísla ani vzdáleně nepředstavují kolaps“. Vojtěch podle něj hovoří za všechny zdravotní pojišťovny jako celek.
Kabátek dodal, že pakliže by ekonomika fungovala podle stávajících předpokladů a VZP si držela stejné výdaje, utáhla by „ještě i rok 2027“. Loni skončila v deficitu 5 miliard Kč a letos plánuje mínus necelých osm. Minulý týden schválila pojišťovna schodek 12,7 miliardy na rok 2026. Na konci roku by jí mělo zůstat v rezervním fondu ještě kolem 18 miliard, zmínil již dříve šéf pojišťovny.
Kabátek zdůraznil i to, že v případě finančních potíží by proplácení fungovalo dál, jen by bylo opožděné.
Podle něj by se měl systém vrátit ke svým základům a zdravotní pojišťovny by měly plnit roli toho, že zajišťují služby pro své klienty, mají s nimi uzavřenu smlouvu a jsou jim odpovědné tím, že mají nad sebou kontrolu v podobě státu.
Moderátor Václav Moravec konfrontoval Kabátka s dotazem, zda to nejsou právě pojišťovny, které jsou zodpovědné za letité neduhy českého zdravotnictví a dlouhé čekací lhůty na vyšetření a zákroky. Šéf VZP přiznal, že na straně pojišťoven je „velký prostor pro zlepšení“, hájil se však tím, že ve zlepšování efektivity je omezují příjmy stanovené v úhradové vyhlášce. Jeho pojišťovna například již začala s tzv. „balíčkovou úhradou“, tedy „za celý příběh toho pacienta v systému,“ od diagnostiky přes operaci až po rehabilitaci, nadnesl.
Zároveň však zkritizoval některá nastavení systému veřejného zdravotnictví. „Poskytovatel (zdravotní péče), který má nastaveny platby úhradovou vyhláškou a není motivován ke změně, nebude slyšet na mimovyhláškovou úhradu,“ namítl.
Cestu k úsporám vidí v hledání vnitřní neefektivnosti, restrukturalizaci péče podle demografických změn ve společnosti (stárnutí populace, nižší porodnost) a případně navýšení příjmů na realizaci změn. Dle jeho odhadů by se dalo správnými kroky ušetřit kolem 10 miliard korun.
Kabátek za VZP prohlásil, že již roky se snaží hledat úspory v systému. Jednou takovou oblastí, kde dochází k plýtvání, jsou podle něj zbytečné hospitalizace nebo nadkapacity porodnic, které neodpovídají klesajícímu počtu porodů. Poukázal však na to, že jejich zavírání čelí silnému odporu na regionální úrovni. Jako zcela nutné vidí přeměnu některých málo využitých kapacit akutní lůžkové péče na lůžka následné péče. Potřeba těchto lůžek bude s přibývajícím počtem seniorů silně růst, zmínil.
