Mnoho podniků v průzkumu sdělilo, že vývozní omezení ovlivňují spolehlivost Číny jako exportního centra.
Vývozní kontroly Pekingu nutí evropské podniky přesouvat zdroje mimo Čínu, uvádí průzkum, který provedla Evropská obchodní komora v Číně a zveřejnila 1. prosince.
Lobbistická skupina zveřejnila výsledky bleskového průzkumu, který dokončilo 131 jejích členů. Z nich 75 firem (57 procent) poznamenalo, že očekává, že budou, nebo již byly, ovlivněny čínskými vývozními kontrolami. Z těchto podniků více než jeden ze tří (36 procent) sdělil, že plánuje spolupracovat s dodavateli na rozvoji kapacit mimo Čínu.
U velké části členů však přetrvává nejistota – 43 procent zmínilo, že se dosud nerozhodlo, jak na kontrolní opatření reagovat.
„Čínské vývozní kontroly zvýšily nejistotu, kterou pociťují evropské podniky působící v zemi, přičemž firmy čelí riziku zpomalení výroby, nebo dokonce jejímu zastavení,“ řekl v prohlášení prezident Evropské obchodní komory Jens Eskelund.
Eskelund konstatoval, že vývozní kontroly rovněž vyvolaly „silné reakce“ ze strany obchodních partnerů Pekingu, „což přidalo další tlak na globální obchodní systém, který už byl pod značným stresem“.
Dodavatelské řetězce, dodávky a tržby pod tlakem
Mnoho podniků podotklo v průzkumu, že vývozní kontrolní opatření ovlivňují efektivitu a spolehlivost Číny jako exportního centra.
Respondenti poznamenali, že tato opatření zatěžují dodavatelské řetězce. Šedesát procent popsalo, že očekává „mírné“ nebo „významné“ narušení dodavatelských řetězců, jakmile všechna plánovaná opatření Pekingu vstoupí v platnost. Dalších 13 procent „očekává, že bude čelit zastavení nebo zpomalení výroby“, zmiňuje prohlášení.
Dodací lhůty budou ovlivněny procesem schvalování licencí – šest procent respondentů uvedlo, že přidává méně než měsíc, 34 procent řeklo, že přidává jeden až dva měsíce, a 40 procent přidává více než dva měsíce. Zbylých 21 procent popsalo, že dosud o žádné vývozní licence nepožádalo.
Evropská obchodní komora komentovala, že „ani jeden respondent“ průzkumu neuvedl, že by proces nepřidal dodacím lhůtám žádný čas navíc.
Vývozní kontroly podle evropských podniků ovlivní také tržby.
„Zatímco odhady dopadu čínských vývozních kontrol na finance podniků se výrazně liší, pro ty, které jsou postiženy nejvíce, je situace znepokojivá,“ vysvětluje lobbistická skupina.
Jedna z firem zapojených do průzkumu upozornila, že opatření „povedou k odhadovaným dodatečným nákladům ve výši 20 procent jejího hrubého globálního příjmu v roce 2025“. Jiná informovala, že očekává dodatečné náklady přesahující 250 milionů eur.
Rozšíření vývozních kontrol odloženo
Peking v posledních letech zpřísnil kontrolu nad vzácnými kovy, reaguje tak na tlak vedený Spojenými státy ohledně netržních obchodních politik čínského komunistického režimu. Tyto strategické suroviny využívá jako páku při obchodních jednáních se západními ekonomikami.
Dne 9. října oznámilo čínské ministerstvo obchodu, že rozšiřuje vývozní kontroly Pekingu tak, aby zahrnovaly určité technologie a zařízení související se vzácnými kovy, jakož i určité lithiové baterie, katody, anody a umělé diamanty.
Po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Xi Jinpinga na okraji summitu Rady pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v Jižní Koreji však Peking oznámil, že tato omezení na jeden rok pozastaví.
Pozastavení kontrol ze strany čínského režimu se vztahuje nejen na americké trhy, ale také na Evropskou unii.
Evropský komisař pro obchod Maros Sefcovic uvedl 1. listopadu, že čínští představitelé z ministerstva obchodu informovali své evropské protějšky, že pozastavení platí i pro EU.
Americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru zveřejněném 31. října v deníku Financial Times, že krok Pekingu přiměl Spojené státy a jejich spojence k urychlení snah o zajištění nových zdrojů během příštích dvou let.
„Čína všechny upozornila na nebezpečí. Udělali skutečnou chybu,“ sdělil deníku.
„Je jedna věc položit zbraň na stůl. Druhá je vystřelit do vzduchu.“
Na této zprávě se podíleli Dorothy Li a Tom Ozimek.
–ete–
