Prezident Petr Pavel nechce poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) kvůli kauzám ve vládě. Jeho odmítavý postoj podpořila i výzva Milionu chvilek pro demokracii s více než stovkou tisíc podpisů. Poslanec Patrik Nacher (ANO) včera poukázal na dvojí metr „chvilek“, když vzpomněl na podobnou situaci z dob prezidenta Miloše Zemana.
„Neuvěřitelná ostuda pro ČR je zažehnána. Člověk, který lže, hajluje a schvaloval masové vraždy, nebude naší tváří pro zahraničí. Žádná hlava jiného státu tak nebude muset řešit, komu všemu Turek zahajloval do ksichtu. Za to patří prezidentu Petru Pavlovi obrovský dík!“ napsal koncem října na X zakladatel spolku Milion chvilek Mikuláš Minář.
Pár dnů na to spustila nezisková organizace Milion chvilek občanskou výzvu na podporu prezidenta Petra Pavla, přičemž v té souvislosti tuto středu Minář výzvy připomněl a odcitoval některé výroky prezidenta k Turkovi. Pavel podle Mináře svým pevným postojem hájí elementární hodnoty, na kterých stojí demokratický stát. „Dejme mu najevo, že za ním stojíme. Obdivovatelé Hitlera do vlády nepatří,“ uvedl a přiložil odkaz na výzvu.
Do doby publikování této zprávy dosáhla výzva přes 150 tisíc podpisů. Milion chvilek údajně cílí na dvě stě tisíc podpisů, poté vytištěnou výzvu se všemi podpisy do doručí na Hrad.
Podle Nachera jde o dvojí metr
„Dvojí metr roku? ,Nestranný´ spolek Milion chvilek pro demokracii si na názorovou konzistentnost věru příliš nepotrpí,“ napsal na X poslanec, který je známý svým pořadem nazvaným „Dvojí metr“. V kontextu toho připomněl podobnou petici spolku, která se uskutečnila před čtyřmi lety. Petr Fiala (ODS) tehdy skládal svůj kabinet a tehdejší prezident Miloš Zeman nechtěl ministrem jmenovat Jana Lipavského (tehdy Pirátská strana).
„Miloš Zeman svým ,vetem´ zase překračuje ústavu. Prezident republiky nemá pravomoc zamítat navržené ministry,“ stojí ve výzvě Milionu chvilek z roku 2021. V odůvodnění spolek uvedl, že podle ústavy prezident jmenuje ministry na návrh premiéra.
„Nepřísluší mu je vybírat,“ stojí dále ve výzvě. Zeman podle nich ústavu opakovaně překrucuje a zkouší její limity. Spolek dále připomněl, že prezident má být ústavě podřízen a je povinen podle ní jednat.
„Ústava? Ne, teď rozhoduje kritérium ,respektu k pravdě,” zakončil příspěvek Nacher.
Zeman tehdy jako důvody pro odmítavý postoj k Lipavskému uváděl údajně nízkou kvalifikaci, protože měl „pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ citoval server iROZHLAS tehdejší vyjádření Hradu.
Jako další důvody uvedl „distancovaný postoj k visegrádské spolupráci“ a „distancovaný postoj ke vztahu s Izraelem“, což mělo být podle Hradu v rozporu s připravovaným programovým prohlášením nové vlády. Posledním důvodem měl být „veřejný návrh Jana Lipavského, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky.“
Filip Turek
Turek dle Deníku N na sociálních sítích opakovaně zveřejňoval otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky. Psát měl také četné narážky týkající se nacistického vůdce Adolfa Hitlera a diktátora Benita Mussoliniho. Server má údajně k dispozici archiv později smazaných příspěvků a komentářů, které měl Turek napsat.
Čestný prezident Motoristů publikaci výroků označil za nestoudnou snahu o diskreditaci. V říjnových Událostech a komentářích České televize se od výroků distancoval a označil je za „zjevnou manipulaci“. Podle něj neexistují důkazy a „pokud by tyto věci byly reálné, tak by je někdo vytáhl již dříve.“ Na DeníkN podali Motoristé trestní oznámení.
Server iROZHLAS.cz v říjnu zase uveřejnil článek, podle kterého měl Turek před osmi lety vyhrožovat zaměstnanci saúdskoarabské ambasády. Toto úterý iROZHLAS.cz upozornil na další případ, kdy policie Turka prověřovala také kvůli příspěvku na sociální síti, který měl zlehčovat vraždu dvou ekologických aktivistů.
Prezident republiky se kvůli obviněním opakovaně nechal slyšet, že podle něj Turek do vlády usednout nemá. „Minimálně je potřeba, aby Turek naprosto důkladně a zodpovědně vysvětlil všechno to, co se kolem něj děje. Protože jinak vyvolává dojem, že skutečně není vhodnou osobou pro jakoukoli ministerskou funkci,“ sdělil Pavel v pondělí České televizi. Na vyjádření reagoval Turek komentářem na Instagramu: „Vše je to snadno vysvětlitelné a rád to udělám.“
Situaci komentoval prezident i ve středu při jednání v Maďarsku s prezidenty států Visegrádské čtyřky. „Samozřejmě si ho rád vyslechnu. Na druhou stranu si dokážu jen těžko představit něco, co by mohlo nějakým způsobem zvrátit názor, který není pouze můj, ale velké části naší veřejnosti,“ poznamenal prezident Petr Pavel.
„Filip Turek je nositelem vlastností, přístupu nejen k právu, ale i k pravidlům, který skutečně není slučitelný s funkcí tak vysokého veřejného činitele, jako je ministr,“ sdělil pro Českou televizi a dodal, že „nakonec možná bude užitečné, když dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne“.
Zhruba polovině Čechů Turek jako ministr vadí, uvádí průzkum
Český rozhlas včera uveřejnil průzkum, který pro něj na vzorku něco málo přes tisíc osob vypracovala agentura NMS Research. Vyplynulo z něj, že více než polovině oslovených Čechů nechce poslance Motoristů sobě Filipa Turka na životního prostředí (17 % spíše nechce, 35 % zcela nechce). Na druhou stranu přibližně třicet procent respondentů si myslí, že mu ministerský post přísluší.
„Turek je nepřijatelný hlavně pro voliče stran končící vlády a Pirátů. Až 91 procent voličů koalice Spolu by ho na ministerstvu nechtělo, mezi příznivci STAN je to 92 procent a u Pirátů 89 procent,” uvádí server iROZHLAS.
Ale i pro některé voliče rýsující se koalice je představa Turka v pozici ministra nepřijatelná. Přibližně třetina příznivců hnutí ANO jej na ministerstvu nechce, obdobně se vyjádřila i čtvrtina voličů SPD. Vadil by i voličům Motoristů, a to sedmnácti procentům.
