Lékaři letos evidují 2880 případů žloutenky typu A, což je 4,5krát víc než loni a nejvíc od roku 1984. Zemřelo 31 lidí, loni dva. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). V listopadu přibylo 505 nově diagnostikovaných, o 86 méně než v říjnu. Nejvíc nakažených, více než 40 procent celkového počtu, je v Praze. Za poslední týden jich v metropoli přibylo téměř 50. Následuje Středočeský a Moravskoslezský kraj. Současná epidemie na rozdíl od posledního velkého šíření nesouvisí podle Kateřiny Fabiánové ze SZÚ se znečištěnými potravinami, jde o mezilidský přenos viru ze stolice. Vyplývá to z jejího vyjádření na dnešním semináři České lékařské komory.
„Případy jsou hlášeny ve všech věkových skupinách, od nejmenších dětí až po seniory,“ uvedl SZÚ. Nejčastější je onemocnění ve věkové skupině 35 až 39 let, kde jde o 316 případů, dále mezi lidmi ve věku 40 až 44 let (272 případů) a 30 až 34 let (257 případů). U dětí je nejvíce případů zaznamenáno ve věkové skupině pět až devět let. Lidé starší než 65 let jsou podle SZÚ častěji chráněni, protože zažili velkou epidemii koncem 70. let a mají protilátky. Imunita po prodělání žloutenky je pak celoživotní.
Tehdejší nákazy podle Fabiánové začaly kvůli mraženým jahodám z Polska. Současná epidemie začala zhruba před dvěma roky a šíří se kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. „Epidemie nejsou spojené s potravinami nebo vodou, je to šířením mezi osobami navzájem,“ uvedla. Stolice nakaženého podle ní obsahuje obrovské množství virionů, k nákaze ale stačí minimum, třeba na špatně umytých rukách po požití toalety.
Zhruba pětina nemocných jsou lidé s rizikovým chováním jako uživatelé drog, alkoholici nebo bezdomovci. „V posledních týdnech je evidován nárůst počtu případů zejména v Praze, kde se epidemie rozšířila i mimo komunitu rizikových osob. Nárůst případů v posledních týdnech hlásí i Jihomoravský kraj především v komunitě lidí bez domova a studentů vysokých škol,“ uvedl SZÚ.
Více než tři čtvrtiny nakažených museli být hospitalizovaní na infekčních odděleních nemocnic. „Případy hepatitidy A se v České republice povinně hlásí, patří mezi infekční onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče,“ uvedl SZÚ.
Pod lékařským dohledem jsou také neočkované kontakty nakaženého nebo lidí, kteří nemoc dříve neprodělali. Nesmí také měsíc do bazénu, sauny, posilovny nebo pracovat, na dětský tábor či školu v přírodě s nebalenými potravinami. Blízcí nemocného podstupují očkování, které brání rozvoji nemoci. Jen v Praze jich bylo dosud skoro 5000.
Mezi zemřelými je 28 mužů a tři ženy. „Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou,“ uvedl SZÚ. Téměř třetina zemřelých je ve věku 60 až 69 let.
Vysoký zájem je i o očkování, lékaři letos aplikovali přes 220.000 dávek. Loni jich bylo kolem 66.000. Do Česka kvůli nedostatku vakcín míří i mimořádné dodávky, ministerstvo zdravotnictví dříve informovalo, že do ledna jich bude přes 125.000 dávek.
Hepatitida A se přenáší infekční stolicí, malé množství viru může být přenášeno na špatně umytých rukou. Nakazit se lidé mohou také z předmětů, kterých se nakažený dotýkal, jde například o držadla v MHD, kliky dveří, zábradlí nebo košíky a vozíky v obchodech. Prevencí je dezinfekce, která funguje proti virům, nebo mytí rukou mýdlem, zejména před jídlem nebo po použití toalety.
„Virus hepatitidy A je velmi odolný a dlouho přežívá zejména v chladném a vlhkém prostředí, jako je nyní. Čím studenější, vlhčí a drsnější je povrch, tím déle na něm může virus hepatitidy A přežívat,“ uvedli odborníci SZÚ.
Nárůst počtu případů v roce 2025 po měsících:
zdroj: ISIN – SZÚ
Počty případů žloutenky typu A za posledních 49 let:
Zdroj: Státní zdravotní ústav a ministerstvo zdravotnictví
*do 30. listopadu
