Aktualizace 15.12.2025 11:02.
Možné přeřazení etanolu mezi karcinogenní látky, které poškozují reprodukci, vzbuzuje ostrý odpor odborné veřejnosti. Tato látka, široce používaná v dezinfekčních přípravcích, je levná a účinná v likvidaci bakterií i některých virů, a zdravotníci ji považují za klíčovou v prevenci infekcí.
Stanovisko výboru Evropského parlamentu, který má o věci rozhodovat, bylo po protestech průmyslových odvětví, zdravotníků i akademiků odloženo na únor 2026. Europoslanci požadují, aby komise jednala na základě vědeckých důkazů, zvážila dopady na veřejné zdraví a své rozhodnutí neuspěchala.
„Zastavte to“
Výbor pro biocidní přípravky (BPC) spadající pod Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) jednou za čas přezkoumává, zda jsou účinné látky v základních výrobcích bezpečné pro lidi a životní prostředí. Tentokrát se to týká i etanolu, u něhož má výbor podezření, že by mohl přispívat ke vzniku rakoviny nebo poškození reprodukce u lidí.
Shledá-li výbor, že etanol je opravdu nebezpečný, látka bude přeřazena do kategorie 1A a splní kritéria pro nahrazení jinou látkou. To by však podle lidí z oboru i řady politiků ohrozilo veřejné zdraví.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS, evropští kozervativci) se proto na zasedání parlamentního Výboru pro životní prostředí (ENVI) 3. prosince ostře pustil do zástupců BPC a Evropské komise. „Tentokrát to dosáhlo vrcholu. Lékaři, pacienti, zdravotnické systémy, vědci – všichni se mě ptají: ,Zbláznili jste se? Jste normální?‘“
Data jsou podle něj založena na studiích o škodlivosti etanolu v alkoholu a tedy vnitřním užití, ale aplikovat se mají na „nezastupitelný a nenahraditelný“ etanol v dezinfekčních přípravcích. „To myslíte vážně? Přestaňte s tím,“ vyzval Vondra.
„Moje jediná prosba je: Prosím, zastavte ten proces. Je to sebevražedné, přivádí nás to ke společnosti, která je neschopná unést sebemenší riziko. Evropa se kvůli tomu stává potravou pro ostatní,“ řekl Vondra ve svém proslovu.
Dezinfekce není pití alkoholu
Internista a infektolog Petr Smejkal z IKEMu, který působí i jako místopředseda Společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny, v reportáži ČT z 24. listopadu uvedl, že dezinfikovat se sice dá i jinými prostředky, ale etanol je účinnější na neobalené viry jako je žloutenka A.
Že ethanol může přispívat k rakovině, se ví již dávno na základě studií, které však pramení ze zkoumání dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu. Paradoxem podle Smejkala je, že EU řeší jeho účinek v dezinfekcích, ale zdravotní varování na lahvích s alkoholem chybí.
Podle Aleny Krejčové ze Svazu chemického průmyslu ČR (SCHP ČR), kde má na starosti chemickou legislativu, vycházel Výbor pro biocidní přípravky opravdu z epidemiologických dat týkajících se orálního příjmu etanolu ve formě alkoholu. Jeho použití jako vnější dezinfekce podle ní nese ve srovnání s jeho pitím malé riziko a kromě toho je látka velmi účinná proti širokému spektru organismů, jako jsou bakterie a viry a „nenahraditelná, jak prokázala konzultace ECHA o potenciálních alternativních látkách“.
Etanol se však nepoužívá jen ve zdravotnickém prostředí. Krejčová vysvětlila pro deník Epoch Times, že jej najdeme v celé řadě produktů, od repelentů či insekticidů, přes rozpouštědla a biopaliva až po procesní přísady v chemickém průmyslu. Jeho výroba je snadná a levná, navíc ji lze zajistit i u nás. „Umíme ho vyrobit v ČR, bez nutnosti zavádění složitějších výrobních procesů,“ podotkla.
Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO, Patrioté), který je v Evropském parlamentu členem výboru pro veřejné zdraví, je už pouhé zvažování zákazu etanolu „jednou z věcí, u které si občané EU ťukají na čelo“, uvedl pro deník Epoch Times. Překlasifikování do nebezpečnější kategorie by podle něj mělo dopad na chemický a sanitární průmysl. „Mělo by to velmi negativní dopad na výrobce, dodavatelské řetězce a zaměstnanost v EU,“ poznamenal a dodal, že omezení by mohlo zvýšit šíření infekcí a ohrozit zdraví lidí i bezpečnost potravin.
Společné prohlášení proti zákazu etanolu v biocidních produktech podepsalo začátkem listopadu kolem 800 organizací, firem, zdravotníků a akademiků, uvedl Knotek s tím, že s jejich názory plně souzní.
Použití po zákazu by bylo možné, leč omezené
Evropský komisař pro zdraví Várhelyi podle Zdravotnického deníku již dříve uvedl, že by bylo možné etanol používat v biocidních přípravcích nadále (s výjimkou) i pokud Evropská komise rozhodne o jeho zařazení mezi karcinogenní a reprotoxické látky. Výrobce ale bude muset prokázat, že jejich použití je bezpečné a jsou zváženy alternativy.
Právník David Behenský který se ve Svazu chemického průmyslu věnuje záležitostem EU, vysvětlil, že v takovém případě by si výrobci museli žádat o udělení výjimky k použití etanolu v biocidních přípravcích a splnit přitom stanovené podmínky. „Jednou z těchto podmínek je např. to, že je dokázáno, že účinná látka je nezbytná k zabránění vážnému nebezpečí nebo k regulaci vážného nebezpečí pro zdraví lidí, nebo zvířat, nebo životního prostředí,“ konstatoval.
Autorizační orgán by posuzoval každou žádost individuálně podle toho, zda etanol v daném přípravku opravdu je, nebo není bezpečný, a zda je za něj dostupná alternativa. „Ta v případě ethanolu pro některé případy sice existuje, ale je podstatně dražší, je na bázi ropného produktu a v ČR ji ve velkém nevyrábíme,“ uvedl.
V reálu by přesunutí etanolu do kategorie 1A znamenalo, že běžný spotřebitel se k přípravkům s etanolem jako účinnou látkou nedostane a i jinde by bylo použití omezené, míní Behenský: „Vedlo by to fakticky k zákazu dezinfekčních přípravků s etanolem pro spotřebitele z řad široké veřejnosti. Dále by došlo k výraznému omezení jejich dostupnosti pro použití ve zdravotnických zařízeních, hotelech, potravinářských provozech, právě z důvodu složitého procesu udělování výjimek.“
„Mělo by to vážné negativní důsledky pro veřejné zdraví, ekonomickou stabilitu a důvěru v příslušné orgány s kompetencí v oblasti biocidů,“ uzavírá.
Další postup
Po dalším jednání BCP v únoru 2026 má dojít k vydání stanoviska a poté k vyhodnocení alternativ. Konečné stanovisko se neočekává dříve než v květnu 2026, uvedla Krejčová. Toto stanovisko poslouží jako základ pro rozhodnutí o schválení, které přijímá Komise formou prováděcího nařízení.
Několik europoslanců, včetně těch českých, se už vyslovilo proti záměru omezit použití etanolu, ale jelikož na proces schvalování nemají přímý vliv, jejich možnosti jsou omezené. Europoslanec Knotek napsal Epoch Times, že „pokud bude prostor vznést v Evropském parlamentu námitku, jsem si jistý, že se najdou i další kolegové se zdravým rozumem, kteří této příležitosti využijí“.
Podle Krejčové panuje mezi těmi europoslanci, s nimiž chemický průmysl jednal, negativní postoj k návrhu zákazu etanolu, ovšem dodal, že „neznají postoj všech 720 europoslanců“.
