Brusel zažije 18. prosince největší zemědělský protest od devadesátých let, upozornila dnes Agrární komora ČR. Ulice belgické metropole se podle ní budou „otřásat pod koly stovek traktorů a tisíců zemědělců ze všech států Evropské unie, včetně Česka“.
Cílem protestu je podle komory vyjádření nesouhlasu s plánovanou reformou Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 a se změnou financování evropského zemědělství na příští období.
Přímo z Česka a Slovenska má přijet do Bruselu 150-200 farmářů, doplnila komora, přičemž z celé EU by se mělo dle očekávání organizátorů dostavit až 10 tisíc farmářů, kteří vyrazí v poledne v průvodu k Evropskému parlamentu. Podle organizátorů zemědělské unie COPA-COGECA akci podporuje více než 40 organizací ze všech 27 členských států EU, což se v historii ještě nestalo.
„Zemědělské organizace z celé Evropy, včetně těch českých, dlouhodobě upozorňují, že tato reforma povede k postupnému útlumu produkce kvalitních potravin v Evropě,“ uvedl v prohlášení prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který je zároveň viceprezidentem nadnárodní organizace COPA, hlavního organizátora protestů.
Zemědělci podle něj vyjádřili svou nelibost již v únoru v národních protestech a poté v létě v Bruselu a ve Štrasburku, aniž by to mezi úředníky v Bruselu vyvolalo nějaké reakce. „Kde končí dialog, začíná boj. Chceme dát bruselským institucím jasně najevo, že jsme připraveni postavit se za své zájmy. Žádáme jen spravedlivé podmínky pro výrobu potravin a stabilní podnikatelské prostředí,“ dodal Doležal.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy přinese snížení rozpočtu Společné zemědělské politiky na polovinu a přenesení financování na národní rozpočty znevýhodnění pro menší státy, mezi které Česká republika patří.
„Pokud projde návrh umožnit stoprocentní kofinancování podpor z národních zdrojů, zvýhodní to státy s největší ekonomickou silou – a z českých zemědělců udělá poražené ještě před startem,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Doplnil, že souhlasí s postupným snižováním závislosti na dotacích, aby se zemědělci dokázali uživit sami, pro co ale musí být vytvořené férové podmínky a realistické požadavky.
Míň peněz, omezující regulace, neférová soutěž
Zemědělcům vadí, že Evropská komise navrhuje snížení výdajů na zemědělství v období 2028 až 2034 o pětinu, což po započtení inflace odpovídá až 50procentnímu poklesu oproti současnosti. Požadavky na zemědělské hospodaření, které jsou už dnes přísnější než kdekoliv jinde na světě, však mají zůstat beze změny, namítají.
Navíc mají být peníze určené na kompenzace environmentálních opatření a dalších podmínek sloučeny do jednoho velkého fondu společného pro více oborů. Tím by zároveň skončil dosavadní dvoupilířový systém, jenž rozděloval finance pro agrární sektor na investice a přímé platby vázané na počet hektarů nebo hospodářských zvířat.
„Přijde mi nefér, že mě někdo chce trestat za to, že jsem od revoluce více než třicet let budoval podnik, a dnes hospodařím na 750 hektarech. Takové nastavení zemědělské politiky je pro mě zcela nepřijatelné,“ vysvětlil v tiskovém prohlášení Agrární komory Ivo Kasal z rodinného podniku K-AGRO Mikulovice na Jesenicku důvody, proč se protestu v Bruselu osobně zúčastní.
Zemědělci kritizují také obchodní dohody, jež otevírají evropský trh levným a méně kvalitním potravinám ze zemí, kde neplatí tak přísné standardy hospodaření jako v EU.
Jako příklad agrárníci uvádí dovozy z Ukrajiny nebo dohodu mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur, označovanou jako „krávy za auta“. EU podle nich obětuje za exportní výhody pro automobilový průmysl evropské producenty cukru, hovězího či drůbežího masa a dalších komodit, jejichž dovoz z Jižní Ameriky se má usnadnit.
V den protestu bude zasedat Rada EU a dva dny na to má předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletět jednat o dohodě EU–Mercosur.
„Evropská unie omezuje naše hospodaření a nutí nás snižovat výrobu. Přitom my jako hospodáři, pro které je půda hlavním výrobním prostředkem, chceme jednoduše orat, sít a sklízet. Nechceme tu jen běhat se sekačkami na trávu. Jsme zemědělci a chceme vyrábět potraviny. Místo toho do Evropy vpouštíme nekontrolované dovozy, zatímco sobě samotným podmínky pro výrobu zpřísňujeme,“ uvedl v prohlášení Petr Holub, který strávil přes 40 let v zemědělství v Pošumaví a nyní je předsedou Agrární komory okresu Prachatice.
Organizátoři z COPA-COGECA na svém profilu na sociálních sítích uvedli, že kromě škrtů v dotacích a dohody s Mercosur budou chtít od evropských orgánů také odložení uhlíkového cla pro hnojiva a rychlejší povolování přípravků na ochranu rostlin, aniž by se cokoliv zakazovalo – dokud nebudou k dispozici účinné alternativy.
