Finanční podpora Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské agresi, návrh nového víceletého rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034, další rozšiřování unie, ale také její konkurenceschopnost v měnícím se světě nechybí mezi tématy prosincového summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. O podobě závěrů vrcholné schůzky jednají diplomaté už několik týdnů a u většiny bodů panuje shoda. Jedna klíčová část dokumentu ale podle informací ČTK zůstává nenapsaná a pokračující spor o způsobu další finanční podpory Kyjeva by tak měla vyřešit až diskuse prezidentů a premiérů zemí bloku.
Klíčové je, zda pomoc pro Ukrajinu v podobě takzvané reparační půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy získá potřebnou podporu. Belgie, kde se tato aktiva z valné většiny nacházejí, ale i Maďarsko, Slovensko či Česko mají k této variantě stále výhrady.
Předseda Evropské rady António Costa účastníkům summitu napsal, že doufá jen v jeden jednací den. Později ale doplnil, že bez dohody o finanční pomoci Ukrajině summit neskončí a že je připraven jednat klidně tři dny. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš, půjde o jeho první summit od jmenování předsedou vlády. Na místě bude i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina má být prvním tématem summitu. Následovat budou rozšiřování EU a první debata o návrhu takzvaného víceletého finančního rámce, tedy víceletého rozpočtu EU, který předložila Evropská komise v červenci. U večeře by se mělo mluvit o geoekonomické situaci a o konkurenceschopnosti unie.
Hlavní pozornost je zaměřena na finanční podporu Ukrajiny na roky 2026 a 2027. Prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili rozhodnutí o využití zmrazených ruských aktiv až na nynější setkání.
Největší výhrady má Belgie, která se obává možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění. Od ostatních zemí chce proto belgický premiér Bart De Wever záruky, že „pokud bude nutné peníze vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“. Velikost podílu by se řídila hrubým národním důchodem (GNI) zemí. V případě částky 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) by to podle zdrojů ČTK pro Česko znamenalo přibližně 89 miliard Kč, premiér Babiš hovoří o 92 miliardách korun.
Evropská komise navrhla dvě možnosti financování napadené země. Jednou je půjčka, kterou by si EU vzala na finančních trzích a za kterou by ručila rezervou v unijním rozpočtu. To by ale muselo být schváleno jednomyslně, což je podle mnohých nepředstavitelné zejména vzhledem k postoji Maďarska, které v uplynulém roce nepodpořilo žádné závěry summitu týkající se Ukrajiny.
Podle komise i podle Německa je jedinou možnou cestou druhá varianta, a sice využití reparační půjčky, kde by stačilo schválení kvalifikovanou většinou.
Na počátku války držel v Belgii sídlící depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Po dosažení jejich splatnosti hotovost kvůli sankcím EU uvázla v Euroclearu. Ten ji nyní investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k půjčce, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by sloužila vojenským i rozpočtovým potřebám Ukrajiny, která tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.
Evropská komise přišla v posledních dnech s právními úpravami plánu ve snaze zajistit si podporu Belgie. Belgické připomínky mají podle zdrojů ČTK více než 40 stránek. K Belgii se pak se svými výhradami minulý týden připojily Itálie, Bulharsko a Malta.
Ke kritikům se nyní přidalo i Česko. Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jiným způsobem než využitím zmrazených ruských aktiv. Česko podle něj nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, uvedl při zasedání sněmovního evropského výboru.
Pozice Maďarska je přitom mnohem kritičtější, Budapešť odmítá jakoukoli podporu pro Kyjev. „Není mojí rolí maďarského premiéra přesvědčovat, Maďarsko má svoji pozici, my máme svoji pozici. Pro nás je důležité, jakou pozici bude mít belgický premiér, se kterým jsem jednal. My si myslíme, že peníze by se měly najít jiným způsobem,“ řekl Babiš novinářům před jednáním se zástupci Patriotů.
Financování Ukrajiny zabavenými ruskými aktivy „nelze interpretovat žádným jiným způsobem, než jako vyhlášení války,“ řekl podle listu The Guardian maďarský premiér Viktor Orbán novinářům.
Orbán na cestě do Bruselu podle serveru Euractiv varoval, že země, které podpoří využití ruských aktiv pro Ukrajinu, budou čelit rázné odpovědi Kremlu. Ten si podle něj bude všímat, jak budou různé země EU hlasovat o návrhu použít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Orbán uvedl, že si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyměňovali dopisy. „Zeptal jsem se ho, jestli to bude mít následky, pokud unie zabaví ruská aktiva, a jestli Rusko vezme v potaz, kdo jak v rozhodování hlasoval,“ řekl podle serveru maďarský předseda vlády. „Kreml odpověděl, že by následovala ‚rázná odpověď za použití všech nástrojů mezinárodního práva‘,“ řekl Orbán.
„My Maďaři se chráníme a dali jsme jasně najevo…, že Maďarsko nepodpoří zabavení zmrazených měnových rezerv jakékoli země, nejen Ruska,“ řekl podle serveru předseda maďarské vlády.
Podobně dnes hovořil i slovenský premiér Robert Fico. Ten nechce podpořit žádné řešení, které by financovalo vojenské výdaje Ukrajiny.
Úvahy jsou přitom takové, že z 210 miliard eur by polovina měla jít na vojenské účely. Peníze by Ukrajina dostávala postupně a na jasné účely, budou rovněž fungovat přísné mechanismy kontroly. Pro rok 2026 by to znamenalo 105 miliard eur, přičemž podle informací ČTK by zatím stačilo pokrýt zárukami alespoň 50 procent této částky.
„Je na lídrech, aby rozhodli,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj. „Všichni si uvědomují obavy Belgie i to, co je pro Belgii v sázce,“ dodal. Přehlasovat Belgii ale podle zdrojů ČTK ostatní země nechtějí.
Belgie podle posledních informací přišla s novým návrhem na společnou půjčku, kterou si EU vezme na finančních trzích, tedy o první variantě. Podle Belgičanů by přitom rozhodnutí přijala kvalifikovaná většina a nebyla by zapotřebí jednomyslnost. Podle unijních zdrojů je to ale nemožné a odmítají to i právníci z Evropské komise s tím, že pokud se má za půjčku ručit rozpočtem EU, který se týká celé sedmadvacítky, není možné, aby o tom rozhodovala pouze kvalifikovaná většina.
