Brazilský Kongres v noci na dnešek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten si za odsouzení za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce. Doba, kterou musí povinně strávit ve vězení, by se nově mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva, informovala agentura AFP.
Bolsonarovi stoupenci v Kongresu, kde mají převahu konzervativci, již měsíce zvažovali možnosti pomoci exprezidentovi, a to včetně amnestie, kterou však kvůli masovým protestům po celé zemi neprosadili. V neděli večer místního času například vyšly do ulic velkých měst desetitisíce převážně levicově smýšlejících Brazilců, aby vyjádřily svůj nesouhlas.
Poslanci však minulou středu schválili návrh, který by podle brazilských médií mohl 70letému exprezidentovi snížit trest ve vězení na dva roky a čtyři měsíce. Návrh počítá s tím, že by nebylo možné kumulovat trest udělený za pokus o státní převrat s trestem uděleným za pokus o násilné zrušení demokratického právního státu, protože se oba činy ve velké míře překrývají. Zákon snižuje i parametr pro udělení alternativního výkonu trestu mimo věznici a umožnil by také podmíněně propustit zhruba stovku Bolsonarových příznivců uvězněných za útok na vládní budovy a snížit tresty dalším odsouzeným.
Bolsonaro, který stál v čele Brazílie od ledna 2019 do konce roku 2022, se před třemi lety spolu s dalšími snažil zabránit v nástupu do prezidentského úřadu levicovému Lulovi, který jej ve volbách porazil. Tehdejší prezident odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty v ulicích, které vyvrcholily tím, že několik tisíc demonstrantů 8. ledna 2023 vtrhlo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli. Plán však selhal, protože Bolsonarovi spojenci nedokázali získat podporu od armádních špiček. Bolsonaro opakovaně popřel jakékoliv pochybení a tvrdí, že je politicky pronásledován.
Brazilský federální volební soud v červnu 2023 rozhodl, že Bolsonaro zneužil své pravomoci, když zpochybňoval důvěryhodnost elektronického volebního systému pro prezidentské volby. Letos v září pak nejvyšší soud shledal Bolsonara vinným z pokusu o státní převrat a rozvrácení demokracie v zemi po porážce ve volbách a uložil mu trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody, který si začal odpykávat na konci listopadu. Trestu čelí kupříkladu i jeho bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres, který byl odsouzen k 24 letům vězení.
