Pokud by byl v budoucnu naplněn záměr Evropské komise zcela přejít na elektromobilitu, resp. bezemisní mobilitu, vlády naplněním tohoto ekologického snu zároveň přijdou o podstatný zdroj příjmů svých státních pokladen. O kolik by přišla Česká republika?
Ceny pohonných hmot tvoří z velké části daně. Jak benzin, tak nafta jsou zatíženy DPH ve výši 21%, a také spotřební daní, která u automobilových benzinů činila v roce 2024 celkem 12,84 Kč/litr a u motorové nafty 9,95 Kč/litr. Sečteme-li tedy obě daně, tvoří minimálně 45 % ceny u nafty (v závislosti na celkové ceně paliva) a přes 50 % u benzínu.
Podle statistik České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) činil výnos spotřební daně a DPH z pohonných hmot za rok 2024 celkem 114,4 miliardy Kč. To je 5,9 % příjmů státního rozpočtu za uvedený rok.
„To jsou velké peníze!“ poznamenal Václav Loula, tiskový mluvčí ČAPPO s tím, že vláda by pak musela řešit, jak tento příjem nahradí. Kromě toho by stát přišel také o příjmy z daně ze zisku petrolejářských firem. Eventuálně lze uvažovat i o nižších příjmech z mýtného, které platí kamiony na českých silnicích, neboť jednou ze složek mýtného je od března 2024 i poplatek za emise CO2.
Členské státy by zároveň přišly o příjmy z emisních povolenek ETS2, které se mají zavádět od roku 2028, a které konečným spotřebitelům zvýší cenu pohonných hmot a jiných fosilních paliv.
Odepsat ropu?
Loula je však přesvědčen, že ropa jako chemická a energetická komodita z trhu jen tak nezmizí. Podle něj budou spalovací motory hrát dominantní roli v dopravě i v dalších 15-20 letech. „Já myslím, že postup rušit spalovací motory je unáhlený,“ uvedl pro deník Epoch Times s tím, že v ČR existuje asi 9 milionů dopravních prostředků, přičemž pouze 5 % z nich je čistě na elektrický pohon.
Ropa je podle Louly zatím nenahraditelná v letecké dopravě, u bojových vozidel, nelze se bez ní obejít ve výrobě plastů, turbínových olejů ani asfaltu. „Že bychom zůstali v Evropě na jednom druhu pohonu, tedy elektromobilitě, nepovažují vůbec za reálné,“ pronesl zástupce petrolejářů.
V Česku se podle ČAPPO spotřebuje ročně zhruba 8‚7 miliardy litrů paliv, z toho 6‚4 miliard litrů nafty a 2,3 miliardy litrů benzinu. Tyto objemy se v dohledné době zásadně nezmění, ujistil Loula.
Dodal, že odvětví pracuje na snižování uhlíkové stopy, aniž by k tomu potřebovali emisní cíle z Bruselu. Jako příklad uvedl bezolovnaté benziny nebo nízkouhlíkovou naftu HVO 100, která se vyrábí z upotřebených fritovacích olejů a živočišných tuků. Také u toxických oxidů síry se průmyslu podařilo je změnou technologie odstranit, díky čemuž se podařilo zavést produkci bezsirných automobilových benzinů, bezsirné motorové nafty a bezsirného petroleje.
„Cesty se hledají, ale je to potřeba zvládnout technologicky a nějaký čas to trvá. Není to běh na krátkou trať,“ zakončil Loula.
