Ohňostroj patří mezi nejstarší a nejznámější vynalézy lidstva. Ne nadarmo patří střelný prach mezi 4 největší čínské vynálezy, hned vedle papíru, tisku a kompasu. První formy ohňostroje sloužily primárně rituálním účelům na čínský nový rok. Jeho slavnosti posloužily jako základ pro naši tradici silvestrovských oslav, které se dnes bez ohňostroje neobejdou.
Původ ohňostrojů v Číně
Někteří nadšenci spojují ohňostroj již s čínskou dynastií Han z 2. století př. n. l. Tyto první „ohňostroje“ nebyly nic jiného než bambusové stonky, které když se hodily do ohně, tak hlasitě zapraskaly. Toto praskání pak mělo vyhánět nežádoucí duchy z domu. Vznik opravdových ohňostrojů je samozřejmě spjat se střelným prachem, jehož objev datujeme do období mezi 7. a 9. stoletím na území dnešní Číny.
Během dynastie Song (960–1279) se ohňostroje vyvinuly do sofistikovanějších forem. Číňané začali namísto bambusu používat papírové trubičky naplněné střelným prachem, známé jako baozhu nebo baogan, které se řetězily do shluků nazývaných bian nebo bianpao pro sekvenční odpalování. První písemné zmínky o těchto zařízeních pocházejí z 11.–12. století.
Pyrotechnika nebyla pouze zábavou; sloužila i vojenským účelům, a to primárně jako signály. Nevyhnula se ale ani nasazení v přímém boji; od 10. století se v Číně vyskytují zmínky o využití rachejtlí k vystrašení a poranění nepřítele, a to v podobě zařízení na špičce kopí, které se mělo před kontaktem s protivníkem zapálit.
Šíření ohňostrojů do Evropy
Ohňostroje se do Evropy dostaly ve 13. století, pravděpodobně skrze arabské obchodníky, kteří přinesli znalosti o střelném prachu na Západ. Někdy bychom se setkali i s myšlenkou, že legendární Marco Polo přinesl ze svých výprav ohňostroj, který se pak v Itálii rozvinul. Prameny se zde ale rozcházejí.
Ve 14. století již byly ohňostroje vyráběny v Evropě, především pro vojenské účely, ale postupně se staly součástí slavností, divadelních představení a královských oslav. Popularita vzrostla v 17. století, kdy se ohňostroje staly módní zábavou šlechty a královského dvora. Ohňostroje měl údajně velice rád i Rudolf II. Habsburský (1552–1612), nadšenec alchymie na českém trůnu.
V období baroka se ohňostroje rozšířily mezi širší vrstvy společnosti. Ve Francii publikoval Amédée-François Frézier v roce 1747 text Traité des feux d’artifice pour le spectacle, který se zabýval rekreačními ohňostroji. V roce 1758 popsal jezuitský misionář Pierre Nicolas le Chéron d’Incarville čínské metody v pařížské Akademii věd.
Jeden z nejznámějších barokních ohňostrojů byl doprovázen skladbou od George Friedricha Händela Hudba ke královskému ohňostroji v roce 1749, a to k příležitosti oslavě Cášského míru, který ukončil válku o rakouské dědictví.
Experimenty s barvou
Barevné efekty se objevily již během dynastie Song a později během dynastie Ming (14.–17. století), kdy alchymisté experimentovali s různými přísadami, primárně kovy, aby ovlivnily barvu ohňostroje. Válečné manuály jako Huolongjing ze 14. století a Wubeizhi z roku 1621 popisují recepty na barevné plameny a kouře pomocí specifických směsí.
Před 19. stoletím byly evropské ohňostroje poměrně nudné kvůli omezeným chemickým znalostem. Evropští cestovatelé na přelomu 18. a 19. století označili barevnost čínských ohňostrojů za jedno z jejich největších tajemství, jelikož o tyto znalosti se Čína nijak podělit nechtěla.
Až když C. L. Berthollet, francouzský chemik, roku 1786 objevil, že oxidace chlorečnanu draselného vytváří fialové emise, se začal evropský ohňostroj vybarvovat. Další výzkumy s oxidací různých chlorečnanů až do roku 1830 pak vytvořily další barvy.
Ohňostroje v Česku
Do roku 1875 je datován první obchod s ohňostroji. Na přelomu 19. a 20. století se již pravidelně ohňostrojem doprovázely Svatojánskou noc. Její ohňostroj měl údajně zkonstruovat pražský pyrotechnik Bohumil Hájek. Civilní pyrotechniku, vedle té vojenské, u nás vyráběl od roku 1923 inženýr František Janeček ve své firmě. Ta ovšem byla po válce znárodněna a rozebrána mezi další podniky.
Po sametové revoluci novoroční ohňostroje začala pořádat města. Ty jsou ale v posledních letech méně a méně obvyklé, a to kvůli ekologickým důvodům. Poslední desetiletí se totiž objevují horlivé diskuse o dopadu ohňostroje na životní prostředí a zvířata ve městech a rezervacích. Praha již pátým rokem nebude organizovat žádný ohňostroj, místo něho nabízí výhodnější vstupné na vybrané atrakce.
Ať už slavíte Nový rok ohňostrojem nebo bez něj, přejeme Vám to nejlepší do nového roku.
