V pořadu kanálu CZ DEFENCE hovořil generálmajor Petr Milčický, ředitel Sekce rozvoje sil Ministerstva obrany ČR, o třetím ročníku rozsáhlého cvičení Odolné Česko 2025, který prověřil nejen připravenost Armády České republiky, ale i schopnost státu jako celku čelit krizovým situacím. V rámci diskusního pořadu CZ DIALOGY dále hovořil o aktuálním stavu naší armády nebo o spolupráci s českým obranným průmyslem.
V čem byl třetí ročník cvičení Odolné Česko jiný než předešlé?
„Každé dva roky organizujeme toto cvičení – vždy na základě dosažených schopností Armády ČR vytvoříme scénář a rozšiřujeme ho o další požadované schopnosti, které jsou nezbytné k tomu, abychom měli všechny schopnosti, které nejen armáda, ale celý stát ČR potřebuje k tomu, aby byl obranyschopný,“ odpověděl na otázku generál.
„V ročníku 2025 jsme angažovali – už v plánovacím procesu – další rezorty vlády ČR, a to je nejviditelnější věc v rozsahu a působnosti celého cvičení, protože úkoly, které souvisí s obranyschopností našeho státu, není schopna plnit pouze armáda, a musí se angažovat celá společnost.“
Již rok a půl před uskutečněním 3. ročníku zahájili sérii různých pracovních přípravných workshopů, seminářů a do toho se zapojily rezorty vlády, jako je ministerstvo vnitra, hasičský záchranný sbor i Policie České republiky. Zapojilo se ministerstvo dopravy, ministerstvo zemědělství i ministerstvo zdravotnictví. Navíc jedním z úkolů 3. ročníku bylo zapojit i zbytek té angažované společnosti – i nevládní neziskové organizace různého charakteru.
Vybraná ministerstva sehrají klíčovou roli v infrastruktuře fungování státu v případě, že máme na území státu rozsáhlou rizikovou situaci, pokračuje Milčický. U ministerstva dopravy – jedním z úkolů vyhodnocení bezpečnostní situace na území Evropy je schopnost přepravit, přesunout velké množství vojska z jedné části Evropy do druhé části Evropy, aby síly a prostředky byly tam, kde jsou nezbytně nutné – a právě ministerstvo dopravy vlastní infrastrukturu, která nám to má umožňovat.
Bylo potřeba zkoordinovat součinnost všech těchto složek, „abychom zjistili, zda máme v připravovaných plánech obrany nějaké mezery, nedostatky, a abychom je napravili a lépe se připravili na budoucí krize“, upřesňuje Milčický.
Podle Milčického bylo potřeba procvičit procesy koordinace, výměnu informací, poskytování volných kapacit jedné složky té druhé a další související záležitosti, které jsou nezbytně nutné v době krize.
Kolik lidí se zúčastnilo
„Rámcově cvičila skoro celá AČR na všech úrovních velení a řízení – poměrně velký počet štábů ze všech tří úrovní velení a řízení. V souhrnu v rámci ČR cvičily stovky lidí a k tomu byly připojeny civilní rezorty a zúčastnily se i plánovacího procesu i občanské iniciativy,“ odpovídá ředitel sekce.
Každé vojenské cvičení, pokud má dosáhnout svých cílů, se musí dobře připravit, vysvětluje.
Bude třeba připravit i změny některých zákonů, aby se obrana státu mohla uskutečnit bez zádrhelů, zmínil gen. Milčický. To vše během cvičení zjistili – a tím pádem mají dostatek materiálu, aby napravili věci a začali je plánovat lépe. Generál zmínil také aktivní zálohy, jež se rovnocenně zapojily do cvičení a ke kterým se přistupuje stejně jako k profesionálním vojákům.
Během cvičení tohoto rozsahu procvičovali, co by se s nejvyšší pravděpodobností odehrávalo na území ČR v kontextu současně známé bezpečnostní situace.
Pro občany to znamená, že Severoatlantická aliance přijala určitá opatření k tomu, abychom, pokud by se bezpečnostní situace na území Evropy ještě zhoršovala, byli schopni reagovat. ČR tyto plány zapracovala do svých obranných plánů, hodnotí Milčický.
Během cvičení ověřovali tyto scénáře. Jde například o podporu, kterou by ČR poskytla vojskům aliance jako hostitelská země, což zahrnuje spoustu koordinačních činností.
„Musíme být schopni odeslat své vlastní vojáky s těmito armádami tam, kde jich je v Evropě potřeba, a naopak musí naši velitelé a vojáci být schopni přijmout hostitelskou podporu od té země, kde se nacházíme,“ vysvětluje generál.
Jak fungovala koordinace rezortů
Podle Milčického – z jeho úhlu pohledu – mezi AČR a IZS funguje koordinace na velmi dobré úrovni. Ale rozsah 3. cvičení Odolné Česko byl tak robustní, že to zastihlo téměř všechny civilní úřady nepřipravené z hlediska míry a rozsahu činností, které byly ve scénářích rozehrány.
Rozkrylo to do určité míry to, že neznáme své vlastní organizační struktury a kompetence navzájem.
„Na základě toho budeme napravovat všechny tyto záležitosti,“ hodnotí ředitel sekce.
Bude třeba rozsáhlejší a širší způsob výměny informací, budou se měnit postupy a další věci v souvislosti s tím, abychom do budoucna byli koordinovanější, „aby nás krize nezaskočila“, vyvozuje Milčický výsledky.
Jaký je stav naší armády v souvislosti se současnou bezpečnostní situací?
„Armáda ČR je velmi dobře připravena,“ odpovídá Milčický a dále uvádí:
„Ve smyslu postupů, ve smyslu vycvičenosti vojsk, ve smyslu připravenosti reagovat na krize – což mnohokrát prokázala, například během nedávných povodní na severní Moravě… Armáda vždy pohotově reagovala na všechny krize. Takže armáda je připravena.
Avšak AČR není dobře vyzbrojena – nemá veškerý materiál, zbraňové systémy k tomu, aby účinky, kterých díky připraveným vojákům chceme dosáhnout, měly ten dopad, který se od moderní armády očekává.“
„Musel bych vyjmenovat: od protivzdušné obrany přes vrtulníkové dopravní letectvo, dělostřelectvo, mechanizované vojsko, musel bych jít k ženijnímu vojsku – jedna schopnost po druhé. Byl bych schopen pojmenovat, že nemáme takové prostředky, kterými bychom byli schopni proti dobře vyzbrojenému státnímu aktérovi účinně vést bojovou činnost. Jde o dostřel dělostřelectva, jsou to komunikační systémy, jsou to sofistikované systémy pro provádění palby, je to schopnost přijímat a koordinovat informace napříč všemi operačními doménami, včetně kosmické a kybernetické. Jsou to schopnosti protivzdušné obrany, jsou to požadavky na schopnost protidronového působení atd.,“ vypočítává generál.
Podle Milčického jde o širokou škálu zbraňových systémů anebo aplikací nebo softwarového řešení, které nemáme a které poptáváme.
Pozitivně Milčický hodnotí posun ČR za posledních 6-7 let v řešení tohoto problému, kdy spousta techniky a dodávek je již zasmluvněna a některé dodávky již začaly do armádních skladů proudit. Podle něj jde o stálý koloběh technologií a pokrok jde tak rychle dopředu, „že my jsme velmi robustně začali řešit už před 5-6 lety právě otázky propojení na budoucí požadavky AČR s projekty vědy a výzkumu“.
„Intenzivně hledáme způsoby k tomu, abychom do budoucna poptávali materiál a zbraně, které budou v soudobém válčišti konkurenceschopné,“ dodal generál.
