Evropská unie chce nejpozději do roku 2027 zcela ukončit platné dodavatelské smlouvy na ruský zkapalněný zemní plyn (LNG). Dovozní objemy z Ruska však v poslední době nadále rostly. Vedle ekonomických faktorů v tom hrají rozhodující roli také logistické výhody a dlouhodobé kontrakty.
EU oznámila, že nejpozději v roce 2027 odstoupí také od stávajících smluv o dodávkách LNG plynu z Ruské federace. Podle analýzy nevládní organizace Urgewald se však objem dodávek v současné době spíše zvyšuje než snižuje.
V roce 2025 podle této analýzy dorazilo do evropských přístavů více než 15 milionů tun LNG v hodnotě 7,2 miliardy eur pocházejícího z Ruska. Plyn pochází z ložiska na poloostrově Jamal na severu země a byl přepravován po arktické trase. Podíl dodávek směřujících odtud do EU se v loňském roce oproti roku 2024 zvýšil ze 75,4 na 76,1 procenta.
Nevládní organizace vyhodnocují datové soubory z několika zdrojů
Údaje společnosti Urgewald vycházejí v zásadě z údajů o lodích a trhu poskytnutých společností Kpler. Ve spolupráci s organizací Deutsche Umwelthilfe (DUH) a nevládními organizacemi Razom We Stand a Bond Beter Leefmilieu byly tyto údaje propojeny s oficiálními statistikami. Ty pocházely mimo jiné od Evropské asociace provozovatelů přepravních sítí pro plyn (ENTSOG), národních ministerstev, Federální agentury pro sítě a Eurostatu/IEEFA.
Nevládní organizace tato data vyhodnotily společně; o výsledcích informoval deník Guardian. Podle organizace Urgewald hrají při dovozu LNG klíčovou roli britská rejdařská společnost Seapeak a řecká Dynagas. Seapeak má přepravovat 37,3 procenta dodávek LNG z Jamalu, Dynagas 34,3 procenta.
K přepravě přes ledové moře se používají ledoborné tankery třídy Arc7. Celkem má dodávky zajišťovat 14 těchto specializovaných plavidel. Jedenáct z nich patří buď společnosti Seapeak, dceřiné firmě americké investiční společnosti Stonepeak, nebo řeckému podniku Dynagas. Lodě byly podle dostupných informací postaveny speciálně pro přepravu LNG v podmínkách ledového moře.
Francie je největším evropským dovozcem ruského LNG
Podle Urgewaldu dorazilo v loňském roce do belgického přístavu Zeebrugge 58 těchto ledoborců, které zde vyložily 4,2 milionu tun ruského LNG. Naproti tomu do čínských přístavů směřovalo pouze 51 dodávek v celkovém objemu 3,6 milionu tun.
Do francouzských přístavů Dunkerque a Montoir-de-Bretagne dorazilo celkem 87 lodí, které přivezly dohromady 6,3 milionu tun LNG z Jamalu. Francie se tak stala největším dovozcem. Francouzský energetický koncern TotalEnergies je navíc klíčovým investorem projektu Jamal LNG; jeho podíl na projektu činí 20 procent.
Pro tankery je trasa do Evropy kratší a náklady na přepravu jsou nižší než při dodávkách do Asie. EU proto zůstává atraktivním cílovým trhem. Spojené království oznámilo, že v letošním roce zakáže poskytování služeb lodím, které přepravují ruské LNG.
Plyn z plynovodu je výrazně levnější než zkapalněný plyn – jeho cena dále rostla
Ve srovnání s rokem 2021 EU výrazně zvýšila objem dovozu ruského LNG. V roce 2024 bylo Rusko po USA druhým největším dodavatelem LNG do Evropská unie.
Množství plynu dodaného z Ruska do EU se už v roce 2024 meziročně zvýšilo přibližně o 9 procent. U objemů, které v EU skutečně zůstaly, činil nárůst dokonce 19 procent.
Ruské LNG však bylo ve 4. čtvrtletí 2024 zhruba o 274 procent dražší než před eskalací války na Ukrajině. Obecně je LNG už při nákupu o 20 až 50 procent dražší než plynovodní plyn. Rozdíl závisí na nákladech na zkapalnění, dopravu a zpětné zplyňování, ale také na fázi trhu. Na spotových trzích mohou ceny krátkodobě prudce růst. Dlouhodobé kontrakty jsou cenově stabilnější a tuto stabilitu si zachovávají i v případě, že ceny na spotových trzích klesají.
Aby EU mohla ruské LNG krátkodobě nahradit, musela by navýšit objemy dovozu z USA. Přicházely by rovněž v úvahu smlouvy s dodavatelskými zeměmi, jako jsou Katar, Nigérie, Alžírsko, Egypt, Mosambik, Namibie nebo Senegal. To by však předpokládalo existenci dostatečných krátkodobých kapacit a zároveň to, že by přesměrování dodávek nebylo spojeno s výrazným cenovým příplatkem.
EU ztěžuje náhradu ruského LNG předpisy o dodavatelských řetězcích
EU v poslední době vyvolala nevoli také u potenciálních dodavatelských zemí. Připravovaná směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) se má vztahovat i na dodavatele z USA nebo Kataru. Ti by museli plnit přísné povinnosti v oblasti vykazování údajů o svých dodavatelských řetězcích, jinak by jim hrozily vysoké pokuty. Z USA i Kataru již zaznělo, že za těchto podmínek by mohly být dříve přislíbené dodávky zpochybněny.
Ačkoli by bylo možné výpadek ruských dovozů kompenzovat dodávkami z alternativních zdrojů LNG, přetrvávala by závislost na volatilních spotových cenách a na možných geopolitických otřesech. Pokud jde o náhradu plynovodním plynem, z dlouhodobějšího hlediska se nabízejí možnosti od Norska přes severní Afriku až po Jižní plynový koridor. I zde je však nutné počítat s časovým předstihem a značnými investicemi.
–etg–
