Rusko stále čeká na odpověď z Washingtonu, zda mohou obě země prodloužit nebo nahradit poslední zbývající smlouvu o kontrole jaderných zbraní, uvedl Kreml 15. ledna podle ruské státní agentury TASS.
Smlouva o omezení strategických zbraní z roku 2010, známá jako New START, má vypršet 5. února.
Bez této dohody by Spojené státy a Rusko poprvé po desetiletích stály proti sobě bez jakýchkoli právně závazných limitů na rozmístěné strategické jaderné zbraně. V září 2025 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva je připravena prodloužit smlouvu START o jeden rok.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva dosud neobdržela žádnou formální odpověď Spojených států na návrh předložený Putinem, informovala 15. ledna agentura TASS.
„Čekáme na odpověď na Putinovu iniciativu a považujeme to za velmi důležitou otázku,“ prohlásil Peskov.
Ruští představitelé v posledních týdnech uvedli, že doufají, že Washington vydá věcnou odpověď ještě před vypršením smlouvy, navzdory tomu, jak málo času zbývá.
Dne 6. ledna řekl Oleg Postnikov, ředitel odboru nešíření zbraní a kontroly zbrojení ruského ministerstva zahraničí, že Moskva počítá s tím, že Washington vydá „věcnou odpověď“ před konečným termínem vypršení dohody.
V prosinci 2025 podle agentury TASS vyjádřil naději na reakci Spojených států na Putinovu iniciativu také Dmitrij Poljanskij, nový stálý zástupce Ruska při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Sám Putin však ve veřejných vystoupeních zvolil zdrženlivější tón a naznačil, že Rusko by případné odmítnutí ze strany USA nepovažovalo za zásadní problém.
Při rozhovoru s novináři 10. října Putin sdělil, že Moskva by to nepokládala za vážný problém, pokud by se Washington rozhodl, že tuto dohodu již nepotřebuje.
Zároveň dodal, že schopnosti ruského jaderného odstrašení jsou vyspělejší než u jakéhokoli jiného státu s jadernými zbraněmi a že se nadále rozvíjejí.
Na americké straně prezident Donald Trump, který dříve označil prodloužení smlouvy za „dobrý nápad“, uvedl v rozhovoru pro The New York Times zveřejněném 8. ledna: „Když vyprší, tak vyprší. Uzavřeme lepší dohodu.“
New START
Smlouva New START omezuje jak Spojené státy, tak Rusko na stanovený počet rozmístěných strategických jaderných hlavic dlouhého doletu a nosičů.
Stanovuje horní limity pro rozmístěné mezikontinentální balistické střely, balistické střely odpalované z ponorek a těžké bombardéry a zároveň zavádí celkové limity na odpalovací zařízení, ať už jsou rozmístěná, nebo nikoli.
Dohoda také omezuje nejmocnější ruské zbraně dlouhého doletu, včetně hypersonického kluzného tělesa Avangard a mezikontinentální balistické střely Sarmat, která je schopna zasáhnout Spojené státy přibližně za 30 minut.
Klíčovým prvkem dohody je ověřování. Smlouva vyžaduje inspekce na místě a pravidelnou výměnu podrobných údajů o jaderných silách, což oběma stranám umožňuje přehled o arzenálu toho druhého.
Dohoda byla v roce 2021 prodloužena o pět let, čímž se její platnost posunula do února 2026.
V únoru 2023 Rusko pozastavilo svou účast na smlouvě New START s tím, že bude nadále dodržovat číselné limity, ale již nebude umožňovat inspekce ani sdílet data.
Spojené státy prohlásily, že ruské pozastavení je právně neplatné. Washington reagoval tím, že zadržel vlastní smluvní data a zablokoval ruské inspekce, přičemž uvedl, že je připraven obnovit plnou spolupráci, pokud Moskva učiní totéž.
Spojené státy a Rusko dohromady vlastní téměř 90 procent světových jaderných zbraní.
Rusko má přibližně 5 459 jaderných hlavic a Spojené státy asi 5 177, uvádí Federace amerických vědců. Do těchto údajů jsou zahrnuty jak aktivní hlavice, tak vyřazené zbraně čekající na likvidaci.
Jak Washington, tak Moskva zároveň otevřely otázku dalších států disponujících jadernými zbraněmi.
Trump konstatoval, že budoucí jednání by měla zahrnovat i Čínu, jejíž jaderný arzenál je sice mnohem menší, ale roste. Rusko naopak namítá, že do jakéhokoli širšího rámce kontroly zbrojení musí být nakonec zahrnuty také jaderné síly amerických spojenců, Británie a Francie.
–ete–
