Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči Severoatlantické alianci, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost. V dnešním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel. V současnosti NATO vyžaduje od svých členů, aby na obranu dávali dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), v budoucnu mají výdaje růst.
Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Současný kabinet Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení o růstu obranných výdajích nijak nemluví. Hnutí ANO opakovaně uvedlo, že nezpochybňuje vydávání dvou procent HDP. Babiš ale v minulosti uvedl, že nové cíle NATO nejsou realistické.
Pavel uvedl, že o spojeneckých závazcích bude jednat v pondělí na schůzce nejvyšších ústavních činitelů. „Je to jedna ze zásadních věcí pro zajištění naší obranyschopnosti. Nevydáváme peníze na obranu, abychom udělali radost někomu v Bruselu na velitelství NATO. Vydáváme peníze na obranu, protože cítíme potřebu zajistit obranyschopnost země v bezpečnostní situaci, ve které jsme,“ řekl.
Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta HDP, což splňuje český zákon i současný spojenecký závazek. Loni v červnu se ale státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.
Pavel zdůraznil, že kolektivní obrana NATO je nejefektivnější a nejlevnější způsob zajištění bezpečnosti země. Upozornil, že to dosud žádná vláda nezpochybnila.
„Celková obrana bude tak efektivní, jak jednotlivé členské státy k tomu přistoupí. Když nebudeme naplňovat svůj závazek, pak celá kolektivní obrana bude děravá jako ementál a moc velké garance nám asi neposkytne,“ řekl prezident. „Je to investice do naší bezpečnosti, do naší budoucnosti a měli bychom si jasně říci, že buď budeme tyto závazky naplňovat a očekávat garance bezpečnosti, nebo na to budeme rezignovat, a pak bychom měli občanům zodpovědně říci, jakým jiným efektivnějším způsobem zajistíme jejich bezpečnost,“ dodal.
Prezident také podpořil záměr koupit americké stíhačky F-35. Upozornil, že jejich pořízení plánuje 18 zemí NATO, budou tedy tvořit páteř protivzdušné obrany aliance. Podotkl také, že pokud by česká vláda postoj ke stíhačkám přehodnotila, musí se smířit s tím, že přijde o peníze, které už do projektu vložila mimo jiné na zaplacených zálohách.
Pavel dále zmínil, že se armáda bude muset zabývat tím, jak zajistit dostatek vojáků pro obranyschopnost země. Pokud by nestačilo nabírání za současných podmínek, existuje podle něj několik způsobů, jak situaci řešit. Zmínil možnost budování záloh nebo odborného vzdělávání dobrovolníků. „Ať se to týká operátorů dronů, zdravotníků, specializací, které jsou pro zajištění krizových situací důležité. Něco na způsob podporované odborné přípravy státem výměnou za registraci a možné příští povolání při krizových situacích,“ řekl.
