Od 8. ledna, kdy venezuelská vláda slíbila propustit značný počet politických vězňů, se na svobodu z tamních věznic dostalo asi 300 lidí zadržovaných z politických důvodů. S odkazem na středeční zprávu venezuelské nevládní organizace Foro Penal o tom informoval server CNN Espaňol. Autoritářský režim ale tvrdí, že jich propustil zhruba dvojnásobek. Lidskoprávní organizace také uvádí, že tato propouštění jsou pouze podmínečná a že trestní stíhání těchto lidí trvá, napsala agentura EFE.
„Tito lidé jsou stále v soudním řízení a čelí obvinění z velmi závažných trestných činů, za které mohou dostat vysoké tresty,“ řekla advokátka Martha Tineová, která je koordinátorkou nevládní organizace Spravedlnost, setkání a odpuštění (JEP). Političtí vězni ve Venezuele často čelí obviněním z terorismu či vlastizrady, podle organizace Foro Penal je jich v tamních věznicích stále na 800, ačkoliv režim odmítá tvrzení, že v zemi političtí vězni existují.
Venezuelci, kteří byli v předchozích třech týdnech z vězení propuštěni, podle Tineové stále čelí různým omezením. Například nesmějí vycestovat ze země, mají zakázáno hovořit s médií o svých případech či se musejí pravidelně hlásit u soudů.
Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello začátkem tohoto týdne uvedl, že od prosince bylo propuštěno 808 lidí obviněných z různých deliktů, například z narušování veřejného pořádku. Tamní režim už v prosinci propustil asi 200 vězňů, které organizace na ochranu lidských práv označují za politické.
Předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez 8. ledna oznámil, že místní úřady propustí významný počet venezuelských a zahraničních vězňů. Kolik jich bude, ale neřekl. Propuštění zahraniční vězni, mezi nimiž byl i Čech Jan Darmovzal, už Venezuelu opustili. Někteří z těch, kteří mají dvojí občanství, tam zůstali.
Lidskoprávní aktivisté a příbuzní stále pořádají demonstrace před několika věznicemi a požadují okamžité propuštění zadržených. Před několika dny prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že kontaktuje úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, aby ověřil seznam propuštěných. Vláda zatím takový seznam nezveřejnila.
Rodríguezová, která je sestrou šéfa parlamentu, se ujala vedení země z pozice viceprezidentky 5. ledna. Stalo se tak dva dny poté, co americká armáda bombardovala několik míst ve Venezuele a její speciální jednotky unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do New Yorku, kde čelí obviněním z narkoterorismu. Americká vláda po volbách z roku 2024 neuznala Madurův prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Edmunda Gonzáleze.
A zatímco někteří po Madurově únosu doufali i ve změnu režimu, americký prezident Donald Trump dal přednost jeho pokračování a ve vedení země podpořil Rodríguezovou. Podle analytiků to udělal proto, aby v zemi udržel stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a aby zabránil větší migrační vlně. Venezuelskou vládu tlačí Trump ke spolupráci výhrůžkou dalšího vojenského úderu, Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro.
