Světová obchodní organizace (WTO) zveřejnila 30. ledna závěry, které potvrdily tvrzení Číny, že některé americké programy daňových úlev diskriminovaly čínské výrobky, což vyvolalo ostrou kritiku ze strany Úřadu obchodního zmocněnce USA (USTR).
„Tato zpráva panelu zdůrazňuje to, co Trumpova administrativa říká už léta: stávající pravidla WTO jsou nedostatečná k řešení masivních a škodlivých přebytků výrobních kapacit v řadě odvětví, včetně energetických technologií,“ uvedl obchodní zmocněnec USA Jamieson Greer.
Čína napadla zákon o snižování inflace (IRA) u WTO v roce 2024 a zpochybnila daňové úlevy, které se nevztahovaly na čínské produkty.
Jedním z hlavních cílů zákona IRA, přijatého za administrativy prezidenta Joea Bidena, bylo podpořit domácí investice do obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby a zavádění těchto technologií. Některé dotace proto byly poskytovány pouze v případě, že byly použity výrobky vyrobené v USA.
Čína tyto programy v březnu 2024 u WTO napadla jako diskriminační a v prosinci 2024 byl sestaven panel, který měl případ prošetřit.
Podle pravidel WTO jsou takové dotační programy, vztahující se pouze na domácí zboží, povoleny jen za úzce vymezených okolností, například pokud jsou „nezbytné k ochraně veřejné morálky“.
Panel dospěl k závěru, že „Spojené státy neprokázaly“, že by tomu tak v tomto případě bylo.
USTR uvedl, že zákon IRA byl přijat se stimuly pro americkou výrobu mimo jiné kvůli dlouhodobému problému čínského režimu s nadměrnými výrobními kapacitami.
Peking čelí kritice kvůli nadměrným kapacitám také ze strany dalších mezinárodních institucí, včetně Evropské unie. EU oficiálně dospěla k závěru, že Čína dumpingově vyvážela přebytečná elektrická vozidla na evropský trh a poškozovala evropské výrobce, což jí umožnilo v reakci výrazně zvýšit cla.
Pod komunistickým režimem Čína nemá tržní ekonomiku a výroba se řídí státními pětiletými plány. Průmyslová odvětví jsou státem dotována s cílem naplnit strategické záměry režimu, což někdy vede k nadměrným kapacitám a k tomu, že čínské firmy vytlačují konkurenty po celém světě cenami pod náklady. Jiné země dospěly k závěru, že to vytváří nejen ekonomické nerovnováhy, ale i vážná rizika pro národní bezpečnost, jak ukázala loňská rozsáhlá omezení Číny v oblasti kritických nerostů.
Čínský režim se těmto výtkám vyhýbá a v některých případech v reakci na ně zvyšuje obchodní napětí se zeměmi, které na problém upozorňují.
USTR označil postup WTO v tomto případě za „absurdní“.
„Je neuvěřitelné, že zpráva WTO konstatuje, že Spojené státy porušily pravidla WTO tím, že bránily odvětví, která si Čína nespravedlivě vyhlédla pro globální dominanci, ale zároveň neříká ani slovo o škodách způsobených čínskými průmyslovými politikami a masivními přebytky kapacit,“ sdělil Greer.
Panel se místo toho podle něj zaměřil na zpochybňování závazku Spojených států k férovým trhům.
Greer připomněl, že obavy USA z dopadů nadměrných kapacit na spravedlivé fungování trhů jsou dlouhodobé a že zpráva WTO pouze zdůraznila neschopnost organizace se s tímto problémem vypořádat.
„Tato zpráva jen podtrhuje vážné pochybnosti, které Spojené státy již dlouho vyjadřují ohledně schopnosti WTO regulovat obchod ve světě poznamenaném hlubokými a přetrvávajícími obchodními nerovnováhami,“ konstatoval Greer.
Prostřednictvím WTO Čína rovněž napadla cla, která americký prezident Donald Trump uvalil v loňském roce. Spojené státy uvedly, že tato cla se týkají národní bezpečnosti a nepodléhají řešení v rámci mechanismu urovnávání sporů WTO.
Několik z těchto cel bylo pozastaveno nebo upraveno poté, co se Trump loni v říjnu setkal s generálním tajemníkem Komunistické strany Číny Xi Jinpingem na bilaterálním jednání v Jižní Koreji.
–ete–
