Ministerstvo zahraničí letos výrazně sníží výdaje na humanitární pomoc, kterou Česko posílá do zahraničí. Minulá vláda Petra Fialy (ODS) počítala s částkou 165 milionů korun, nynější kabinet Andreje Babiše (ANO) má podle návrhu rozpočtu na tyto účely 50 milionů korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory, opozice rozhodnutí kritizuje. Píše to dnes deník Právo.
Česko v minulosti z této kapitoly hradilo například provoz vrtulníků zasahujících při požárech ve Španělsku nebo pomoc pro Pásmo Gazy.
Pomoc z této kapitoly může jít i Ukrajině, kabinet už z ní vyhradil deset milionů na generátory pro obyvatele Ukrajiny, které trápí mrazy. Macinka upozornil, že o tuto částku se rozpočet na humanitární pomoc sníží, k dispozici tak bude 40 milionů korun.
„Není to samozřejmě optimální situace,“ uvedl šéf diplomacie. A stav veřejných financí dává za vinu minulému ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). „Peníze nejsou, musí se opravdu hodně šetřit,“ dodal Macinka.
Opozice snížení výdajů kritizuje. „Nazval jsem to ‚Macinkova msta na lidstvu pokračuje‘. Seškrtal peníze na humanitární pomoc. To jsou stany, jídlo a věci pro lidi v místech, kde se dějí katastrofy a živelní pohromy,“ cituje deník bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS). Podle Lipavského v případě humanitárních katastrof musí ministr o pomoci rozhodnout rychle a není žádoucí čekat na rozhodnutí celé vlády.
Vláda na polovinu snížila objem peněz také v kapitole ministerstva zahraničí nazvané Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence. Minulý kabinet počítal s miliardou, nyní je v návrhu 500 milionů korun, které budou podle Macinky použity jako záruka pro Národní rozvojovou banku, na kterou jsou navázány další zdroje z Evropské unie.
„Ta druhá půlmiliarda byly z větší míry ‚průtokové‘ prostředky pro další resorty, ministerstva průmyslu, vnitra, školství,“ vysvětlil ministr. Podle jeho předchůdce Lipavského diplomacie projekty ostatních ministerstev, která se z velké části týkaly Ukrajiny, koordinovala, připravovala a dohlížela na jejich průběh.
V této kapitole podle Lipavského byly rovněž peníze na projekty resortu zahraničí. Šlo například o obnovu škol nebo bydlení pro vnitřně přesídlené, aby neutíkali dál z Ukrajiny. Podle Lipavského tak není jasné, zda budou tyto projekty pokračovat.
