Na jednom z kopců tyčících se nad etiopským hlavním městem Addis Abeba vyrůstá nový obrovský palác, jehož výstavbu financují Spojené arabské emiráty (SAE). Je okázalým příkladem toho, jak monarchie Perského zálivu soupeří o vliv v oblasti Afrického rohu, píše agentura AFP.
Region, zahrnující Etiopii, Somálsko, Džibutsko a Eritreu, je strategickým místem na obchodní trase mezi Suezským průplavem a Indickým oceánem, která je jednou z nejrušnějších na světě. Zároveň leží přímo naproti Blízkému východu, od něhož ho dělí Rudé moře.
„Pro státy Zálivu je Africký roh stěžejním bojištěm geopolitického a geoekonomického soupeření,“ řekla agentuře AFP expertka na region Anna Jacobsová.
Nejviditelněji jsou v regionu přítomny SAE, jejich působení je ovšem také nejvíce kritizované.
Jejich podpora súdánským polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF) je ve velké míře zdokumentována, nicméně SAE ji oficiálně popírají.
SAE také popudily Somálsko svými investicemi v separatistickém regionu Somaliland, kde velká logistická firma DP World vynaložila stovky milionů dolarů na výstavbu hlubokomořského přístavu a letiště, které využívá, aniž by brala ohled na vládu v Mogadišu.
Podle mnohých expertů stojí za prosincovým rozhodnutím Izraele uznat jako vůbec první země na světě nezávislost Somalilandu právě SAE. Je to ze strany SAE typický, vysoce riskantní tah, jak změnit uspořádání v regionu, uvedla Jacobsová.
Takové kroky ovšem prohlubují napětí s dřívějším spojencem, který se stal soupeřem, se Saúdskou Arábií.
Obě monarchie v roce 2014 spojily své ozbrojené síly v boji proti húsíjským povstalcům v Jemenu, tato koalice se však rozpadla a země nyní v Jemenu podporují soupeřící strany.
Saúdská Arábie minulý měsíc v Jemenu bombardovala údajnou zásilku zbraní, za kterou stály SAE.
Rijád se vždy soustředil na „podporu státních institucí a udržení statusu quo“, nyní ale proti SAE vede ofenzivu, a to i v Africkém rohu, uvedla Jacobsová.
Soupeření vytváří nová spojenectví. Objevují se zvěsti o připravované dohodě o vojenské spolupráci mezi Saúdskou Arábií, Egyptem a Somálskem, která by měla čelit vlivu SAE. Somálsko minulý měsíc zrušilo veškeré stávající dohody se SAE.
Etiopie, se svými 130 miliony obyvatel druhá nejlidnatější země v Africe, byla do mocenských her také zatažena.
SAE poskytly půjčku ve výši tří miliard dolarů vládě premiéra Abiye Ahmeda krátce poté, co se v roce 2018 dostal k moci, a v roce 2023 podpořily 800 miliony dolarů etiopskou měnu.
Rozsah investic SAE v Etiopii, jejichž příkladem je nový palác za miliardy dolarů, je tak velký, že Etiopii proměnil ve „vazalský stát“, řekl agentuře AFP bývalý analytik americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Cameron Hudson.
Súdánská armáda obvinila v prosinci Etiopii z toho, že hostí výcvikový tábor povstaleckých Jednotek rychlé podpory (RSF), z čehož vyplývá, že tábor byl financován SAE. Etiopské úřady na dotaz AFP v této záležitosti neodpověděly.
Peníze, které do oblasti ze Zálivu proudí, ještě dále prohlubují již existující regionální spory.
Spor Etiopie s jejím dlouhodobým rivalem Eritreou dále narůstá a nová etiopská megapřehrada na řece Nilu rozhněvala Egypt.
Výsledkem je, že Egypt a Eritrea posilují vztahy mezi sebou i se Saúdskou Arábií, aby čelily Etiopii.
Nesmírně bohaté monarchie Zálivu mají nebezpečně velký vliv na chudé, konflikty zmítané země východní Afriky, uvedl etiopský výzkumník Biraanu Gammaču.
„Je to asymetrický vztah mezi nastupujícími regionálními mocnostmi a státy závislými na sponzorech. Vliv zemí Zálivu v oblasti Rudého moře udržuje nestabilitu v regionu,“ uvedl.
Eritrejský prezident Isaias Afwerki, který jen zřídka cestuje, navštívil v roce 2025 Saúdskou Arábii hned dvakrát, a nedávno kritizoval „destabilizující“ roli SAE v Súdánu.
„Eritrea by se tak mohla přímo zapojit do súdánské války,“ varoval Hudson. „To by mohlo rychle eskalovat do regionálního konfliktu,“ dodal.
