Článek byl aktualizován 13. 2. 2026 v 23:50 o poslední odstavec.
O záchraně života už možná nebude rozhodovat státní hranice, ale čas dojezdu. Sněmovnou ve středu prošel v prvním čtení vládní návrh Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby.
V praxi by to znamenalo, že pokud bude nejblíž k pacientovi v Česku slovenská posádka záchranky, vyjede k němu ona – a naopak. Zásah bude možný pozemní i leteckou cestou, včetně použití majáků a sirén při přejezdu hranice, uvedl na svém profilu na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Pacient bude převezen do nejbližší vhodné nemocnice, ne podle mapy států, ale podle dostupnosti péče, dodal politik.
Čeští záchranáři mohou podle nyní platné legislativy působit jen na českém území. Pokud převážejí pacienta do nemocnice kratší cestou přes druhý stát, nemohou v něm použít sirénu a houkat. Pokud by ke schválení smlouvy došlo, už to možné bude, a převoz tak bude snadnější a rychlejší. Leteckou a pozemní záchrannou službu mají koordinovat dispečinky v obou zemích.
Nová úprava má pomoci zejména při akutních kritických stavech jako infarkt, cévní mozková příhoda nebo vážnější úrazy.
Poslanec a lékař Milan Brázdil (ANO) připomněl, že při srdeční zástavě rozhodují o přežití minuty, a proto je tato smlouva cenná. „Dávno to tak mělo být. Všichni cítíme, že hranice dneska už nejsou zdi. Lidi jsme na každé straně, a když kdokoliv pomůže a bude to zkrácené, aby ten člověk přežil, bude to jenom dobře,“ řekl ve středeční rozpravě ke smlouvě.
Smlouva se týká příhraničních krajů – na české straně Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského, na té slovenské Bratislavského, Trnavského, Trenčínského a Žilinského.
O smlouvě se jedná od roku 2011. Za tu dobu se podle poslance a člena Zdravotního výboru Václava Pláteníka (KDU-ČSL) vystřídalo na postu ministra zdravotnictví 11 osob v Česku a 14 osob na Slovensku.
Bývalý ministr Vladimír Válek (TOP 09), který vloni v červenci smlouvu za ČR podepisoval, uvedl, že „bezesporu pomůže jak zdravotníkům, tak především pacientům“.
Dohoda bude dle navrhovatelů řešit pouze právní rámec mezi oběma zeměmi, přičemž technické a praktické detaily spolupráce budou předmětem smluv mezi jednotlivými kraji. Ministr Vojtěch upřesnil, že jeho rezort pomáhá nyní českým krajům připravit smlouvy se slovenským ministerstvem zdravotnictví, ne dotčenými slovenskými kraji kvůli rozdílné organizaci zdravotní péče.
Kromě připravovaného Slovenska obdobné smlouvy fungují od roku 2014 s Německem a od roku 2016 s Rakouskem. O pravidlech úhrady nákladů se má podle něj ještě jednat. „V rámci smluv s Německem a Rakouskem se osvědčil princip bezplatnosti, protože zásahů je ročně jen v řádu jednotek,“ dodal předkladatel Michal Ratiborský (ANO). Podobné množství zásahů se očekává i na česko-slovenském pomezí.
Vojtěch uvedl, že posledním sousedem, kde zbývá přeshraniční smlouvu uzavřít, je Polsko, i když přiznal, že je to „běh na dlouhou trať“. Dodal však, že udělá všechno proto, aby k tomu došlo ještě za jeho působení v úřadě.
Ze 158 přítomných poslanců smlouvu podpořilo 141, proti nebyl nikdo. Souhlasná stanoviska poskytly i zahraniční a zdravotní výbor sněmovny, Senát schválil smlouvu již vloni. Nyní čeká ratifikaci už jen podpis prezidenta. Ministerstvo zdravotnictví pro Epoch Times uvedlo, že pokud vše proběhne hladce, smlouva by mohla vstoupit v platnost už v průběhu léta 2026.
