ČTK

19. 2. 2026

Aktualizováno 19. 2. 2026 ve 13:30

Britská policie dnes zadržela králova bratra Andrewa Mountbattena-Windsora pro podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Informovala o tom televize BBC s tím, že případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Epsteinovi důvěrné informace v době, kdy působil jako britský zmocněnec pro mezinárodní obchod. Mountbatten-Windsor vždy v případu s Epsteinem odmítal veškerá obvinění, poznamenala agentura Reuters.

Ještě před informací o zadržení napsal list The Daily Telegraph, že k domu Mountbattena-Windsora v Sandringhamu přijelo šest neoznačených policejních aut s policisty v civilu. Deník k tomu poznamenal, že se tak stalo v den, kdy bývalý princ a druhý syn zesnulé královny Alžběty II. slaví 66. narozeniny.

Policie v prohlášení uvedla, že o identitě zadrženého muže nebude zveřejňovat žádné podrobnosti. Sdělila jen, že je to šedesátník, že prozatím zůstává ve vazbě a že policie činí domovní prohlídky v hrabstvích Berkshire a Norfolk. Podle BBC domovní prohlídky znamenají, že policie bude mít přístup k Mountbattenově-Windsorově počítači, dokumentům či fotografiím.

Podle BBC může policie Mountbattena-Windsora zadržovat nejdéle 96 hodin, což by ale vyžadovalo několik prodloužení. Běžně policejní zadržování trvá 12 až 24 hodin, po kterém následuje buď obvinění, nebo vyšetřování pokračuje na svobodě.

Policista Oliver Wright citovaný v prohlášení uvedl, že policie po důkladném prověřování zahájila vyšetřování pro podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. „Rozumíme značnému veřejnému zájmu o tento případ. Další informace poskytneme ve vhodnou dobu,“ dodal Wright.

Policejní prohlášení rovněž obsahuje pokyny pro novináře, kde se mimo jiné uvádí, že pro zadržení podle britských zákonů musí mít policie důvodné podezření, že se trestný čin skutečně stal, a zároveň pádné důvody k nezbytnosti danou osobu zatknout. Policie dále uvádí, že ve věci tohoto vyšetřování nebude pořádat žádnou tiskovou konferenci a poskytovat žádné rozhovory. Rovněž upozornila na opatrnost se zveřejňováním informací k případu kvůli riziku možného pohrdání soudem.

Dnes ráno, ještě před zadržením králova bratra, vystoupil v pořadu BBC britský premiér Keir Starmer, který hovořil o obviněních týkající se Mountbattena-Windsora. Na otázku, zda by se někdejší princ měl dobrovolně vydat policii, odpovědět odmítl, prohlásil ale, že nikdo nestojí nad zákonem. Řekl, že tento princip je velice důležitý a že v této kauze se musí uplatňovat zcela stejným způsobem jako v jiných případech.

Starmer rovněž prohlásil, že nebude nijak bránit tomu, pokud by poslanci chtěli o vazbách Mountbattena-Windsora na Espteina uspořádat parlamentní debatu. Premiér už dříve naznačil, že Mountbatten-Windsor by měl o Epsteinově kauze vypovídat v Kongresu USA. „Každý, kdo má nějaké informace, by měl svědčit,“ řekl před týdnem.

Policie už dříve oznámila, že vyhodnocuje tvrzení, že Mountbatten-Windsor Epsteinovi posílal zprávy obsahující důvěrné informace. Agentura AP tehdy napsala, že vyšetřování souvisí s mediálními zprávami týkajícími se e-mailů, z nichž vyplývalo, že někdejší britský princ v roce 2010 posílal Epsteinovi zprávy ze své cesty po jihovýchodní Asii. Tou dobou působil jako britský zmocněnec pro mezinárodní obchod. V Epsteinově e-mailové schránce skončila také analýza investičních možností v Afghánistánu.

Epsteinova kauza na britskou královskou rodinu tvrdě dolehla. Král před týdnem uvedl, že je hluboce znepokojen kvůli nejnovějším informacím v Epsteinově případu, které mají spojitost s Mountbattenem-Windsorem. Podobné znepokojení vyjádřili i princ William a princezna Catherine.

Už loni Karel III. svému bratrovi, který se stáhl z veřejného života, odebral titul princ a další privilegia. Mountbatten-Windsor se následně přestěhoval do svého sídla v Sandringhamu v Norfolku.

Kauza v Británii rezonuje nejen kvůli napojení Mountbattena-Windsora, ale také proto, že v případu Epstein figuruje další prominentní osoba – bývalý britský ministr a velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson. Starmer odvolal Mandelsona z postu velvyslance kvůli jeho vazbám na Epsteina už loni v září. Ve světle nejnovějších odhalení byl Mandelson navíc nucen opustit také vládnoucí Labouristickou stranu a Sněmovnu lordů.

Epstein se pohyboval mezi mnoha vlivnými lidmi z politiky, byznysu i umění. V dokumentech figurovalo například i jméno bývalého slovenského ministra zahraničí a někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Miroslava Lajčáka, který v reakci na zveřejněné informace odstoupil z pozice poradce premiéra Roberta Fica.

Vazby významných osobností na Epsteina řeší i další evropské státy. Například v Norsku policie provedla razie v bytech bývalého premiéra a někdejšího předsedy norského Nobelova výboru Thorbjörna Jaglanda, který je podezřelý z korupce v souvislosti s Epsteinem. Přátelství s Epsteinem udržovala také norská korunní princezna Mette-Marit, která se za to omluvila.

Epstein v roce 2019 spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soudní proces kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Už v roce 2008 byl v rámci kontroverzní tajné dohody s obžalobou odsouzen za sexuální zneužívání na 18 měsíců.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.