Epoch Times Česko ČTK

a 21. 2. 2026

Uchazečů o studium na středních školách je zatím méně než loni. Lhůta pro podání přihlášek skončila k páteční půlnoci. Na webu elektronického systému pro podávání přihlášek DiPSy bylo dnes krátce před 09:00 evidovaných asi 153.000 uchazečů, kdežto loni jich bylo v prvním kole podle dat státní organizace Cermat přes 159.000. Čísla za letošní rok ale ještě nejsou definitivní, protože v dalších dnech mohou do DiPSy zapisovat ředitelé listinné přihlášky.

Celková kapacita středních škol v Česku stejně jako loni převyšuje počet uchazečů. Na školách je sice podle údajů Cermatu letos méně míst než loni, ale stále je jich o několik tisíc více než uchazečů, a to přes 163.000. V jednotlivých regionech se však situace výrazně liší a převažují kraje, kde je míst méně než uchazečů o studium.

Například v Praze, kde se hlásí na střední školy nejvíce uchazečů, zájem značně převyšuje kapacity škol. V hlavním městě je na středních školách celkem zhruba 23.300 míst, ale přihlášky si podalo přes 33.300 uchazečů. Podobná je situace v okolí Prahy. Ve Středočeském kraji je uchazečů přes 21.000, kdežto míst na školách je asi 16.000. Středočeský kraj a Praha jsou dva nejlidnatější regiony Česka.

Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) již dříve řekl ČTK, že na čtyřletých gymnáziích a středních odborných školách v Praze meziročně ubylo míst pro první kolo přijímacích zkoušek. Počet míst na lyceích a učilištích s maturitní zkouškou naopak letos vzrostl.

Nejméně uchazečů o studium na středních školách je letos v Karlovarském kraji, který má také nejméně obyvatel z krajů v Česku. Na školy se tam hlásí méně než 4000 uchazečů. I tam ale zájem překonává kapacitu škol, která činí zhruba 3600 míst. V jednom z nejlidnatějších regionů, Moravskoslezském kraji, je však například míst na školách více než uchazečů. Hlásí se tam na střední školy asi 15.600 lidí, kapacita škol činí více než 17.200 míst.

Kapacity převyšují počty uchazečů ve čtyřech krajích, kromě Moravskoslezského ještě v Jihočeském a Ústeckém kraji a na Vysočině. V Olomouckém kraji je počet uchazečů téměř stejný jako počet míst ve školách.

V rozdělení podle typu škol připadá naprostá většina přihlášek – 83 procent – na čtyřleté a kratší obory. Asi 11 procent z celkového počtu přihlášek je na čtyřletá gymnázia. Více než třetina připadá na střední odborné školy. Téměř čtvrtina přihlášek je na učiliště s výučním listem a kolem pěti procent na učiliště s maturitou. Na šestiletá gymnázia připadají čtyři procenta přihlášek a na osmiletá gymnázia 12 procent.

Do 25. února ještě mohou zapisovat do DiPSy přihlášky doručené v listinné podobě ředitelé první školy v přihlášce. Do 27. února pak mohou údaje zkontrolovat ředitelé dalších škol na dané přihlášce.

Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavby skládat v pátek 10. dubna a v pondělí 13. dubna, pro víceletá gymnázia je termín 14. a 15. dubna. Přihlášku podávají žáci devátých tříd a také páťáci a sedmáci, kteří se ucházejí o studium na víceletých gymnáziích, ale i zájemci hlásící se například ze zaměstnání, zahraničí či z prvních ročníků středních škol.

V minulém školním roce chodilo do devátých tříd základních škol podle statistiky ministerstva školství asi 106.000 žáků, z toho asi 950 bylo v desetiletém vzdělávacím programu. V tomto školním roce je v základních školách asi 101.700 deváťáků, z toho asi 1050 je v desetiletém vzdělávacím programu.

Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole, i ti, kteří se hlásí pouze na nematuritní obory. Podat mohou až pět přihlášek, z toho až dvě do oborů s talentovou zkouškou a až tři do oborů bez ní. Zájemci o studium na SŠ mohou letos podat přihlášku elektronicky, nebo čistě papírovou formou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Do oborů budou přijati na základě výsledků přijímací zkoušky a svých priorit.

Související témata

Přečtěte si také

Být vidět jako jeden z nejdůležitějších prvků naší bezpečnosti. První veřejný projev vládního poradce Kmoníčka

Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček ve svém prvním veřejném projevu uvedl, že největší hrozbou pro ČR zůstává Rusko. Řekl také, že nejlepším způsobem, jak může země zůstat bezpečná, je zajištění své viditelnosti ve světě.

Islandská vláda dle médií navrhne referendum o obnově přístupových jednání s EU

Po posledních islandských parlamentních volbách v listopadu 2024 se nová koaliční vláda dohodla na tom, že do roku 2027 uspořádá celostátní referendum o zahájení jednání o přistoupení k EU.

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump zahájil útoky na íránské cíle bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala republikány disponující sněmovní většinou.

Finsko plánuje v případě války povolit umístění jaderných zbraní na svém území

Finský zákon o jaderné energii, přijatý v roce 1987, zakazuje dovoz, výrobu, držení i odpaly jaderných zbraní. Někteří Finové se však domnívají, že tento zákon by v případě války prospěl pouze Rusku.

Japonská premiérka Sanae Takaichiová, předsedkyně vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP), hovoří během tiskové konference v sídle strany v Tokiu, dne 9. února 2026. (Franck Robichon / POOL / AFP via Getty Images)
Japonská premiérka se nebojí postavit Pekingu

Premiérka Takaichiová, posílena nedávnými volebními vítězstvími, posouvá zemi k obrannějšímu postoji vůči Číně.

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, uvedl Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí podle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že […]

Trump uvedl, že chce být zapojen do výběru příštího íránského lídra, za příklad dal Venezuelu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Nárůst krátkozrakosti u dětí je alarmující, mohou za to hlavně obrazovky, říká naše přední očařka

Proč stoupá počet dětí se zrakovými problémy a jak to řešit? Zeptali jsme se doktorky Andrey Janekové, vedoucí lékařky centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie a zástupkyně primáře Očního centra Praha.

Nová léčba astmatu míří na samotnou příčinu

Astma dnes lékaři chápou jako zánětlivé onemocnění. Moderní léčba se proto zaměřuje na kontrolu zánětu a dlouhodobou stabilitu.