Aktualizováno v 18:31
Předpoklad trvání americké vojenské operace proti Íránu byl čtyři až pět týdnů, jde však rychleji, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump to dnes uvedl ve svém prvním veřejném vystoupení od sobotního začátku války. Dodal, že USA mají v případě potřeby kapacitu pokračovat v úderech i déle.
„Už teď jsme podstatně napřed před našim časovým odhadem… Před začátkem jsme předpokládali čtyři až pět týdnů, ale máme kapacity pokračovat mnohem déle,“ řekl Trump v Bílém domě během ceremonie k uctění památky čtyř amerických vojáků, kteří zahynuli při íránských odvetných úderech.
Katar tvrdí, že sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce Su-24
Katar dnes sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce Su-24, informovalo na X tamní ministerstvo obrany. Dále sdělilo, že blízkovýchodní země zneškodnila i sedm íránských balistických střel a pět dronů. V Bahrajnu dnes trosky rakety sestřelené protivzdušnou obranou dopadly na loď a způsobily požár. Jeden člověk zemřel a dva byli zraněni.
Katarské ministerstvo obrany uvedlo, že „především díky všemohoucímu Alláhovi a také díky vysoké úrovni připravenosti a společné koordinaci příslušných orgánů katarské letectvo úspěšně sestřelilo dvě letadla (SU-24) přilétající z Íránské islámské republiky“.
Kde přesně se tak stalo, zatím není jasné. Neví se ani, jestli posádky bombardérů přišly o život.
Írán v sobotu zahájil útoky proti státům Perského zálivu v odvetě za americko-izraelský útok na Teherán a další íránská města. Údery míří na arabské země, v nichž se nacházejí americké vojenské základny – kromě Kataru jde také o Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Jordánsko a Kuvajt.
Podle bahrajnského ministerstva vnitra byla troskami rakety zasažena zahraniční loď. „Požár si vyžádal život jednoho asijského dělníka a dva další utrpěli vážná zranění. Požár byl uhašen,“ uvedlo ministerstvo ostrovního státu na X.
Bahrajn je mimo jiné sídlem amerického námořnictva na Blízkém východě, základnu zde má jeho pátá flotila, připomněla agentura DPA. V sobotu íránský dronový útok způsobil materiální škody na mezinárodním letišti v Bahrajnu.
Velká vlna útoků ve válce s Íránem teprve přijde, řekl Trump
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Dodal, že největším překvapením pro něj bylo, když Írán v reakci začal útočit na arabské země v regionu.
Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily na pět stovek cílů USA a Izraele
Íránské revoluční gardy dnes uvedly, že od začátku války v sobotu zaútočily na pět stovek cílů, které mají vazby na Spojené státy a Izrael. Napsala to agentura AFP. Revoluční gardy, které nejsou jedinou ozbrojenou silou v Íránu, rovněž tvrdí, že vypustily na 700 bezpilotních prostředků a stovky raket. Izrael a Spojené státy podnikají rozsáhlé údery na Írán, jehož odveta zasáhla řadu států na Blízkém východě.
Íránské revoluční gardy ve svém prohlášení tvrdí, že zaútočily na 60 strategických a 500 vojenských cílů, které mají nějakou spojitost se Spojenými státy a Izraelem. Tato čísla však nelze v současnosti nezávisle ověřit.
Od soboty íránské rakety a drony zasáhly Izrael a některé blízkovýchodní země, jako jsou Katar, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn či Saúdská Arábie. Útoky zabily několik lidí například v Izraeli, Kuvajtu či SAE. Výrazně také zkomplikovaly leteckou dopravu v regionu, jelikož řada zemí uzavřela či omezila provoz v leteckém prostoru. Incidenty zaregistrovala i námořní doprava.
Útoky na Írán nepovedou k nekonečné válce, řekl ministr obrany Hegseth
Útoky na Írán nepovedou k nekonečné válce, řekl dnes americký ministr obrany Pete Hegseth. Cílem je podle něj zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Šéf Pentagonu to prohlásil na první společné tiskové konferenci s šéfem sboru náčelníků štábů Danem Cainem od zahájení útoku na Íránu. Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily íránského duchovního vůdce Alího Chameneího.
Íránská vláda „dostala jako dar smrt od Ameriky a smrt od Izraele“, řekl ministr obrany USA. Válka podle něj nebyla zahájena s cílem změnit režim, ale „režim se vskutku změnil a svět je díky tomu lepší“. Dodal, že Washington doufá, že Íránci se chopí této příležitosti.
Šéf Pentagonu obvinil Teherán, že se Spojenými státy odmítl vyjednat „mírovou a rozumnou“ dohodu. Írán podle něj zdržoval, aby získal čas na doplnění svých zásob raket a obnovení svých jaderných ambicí. Americký prezident Donald Trump však podle Hegsetha podobné hry nehraje.
Hegseth dnes vzdal hold čtyřem americkým vojákům, kteří v konfliktu přišli o život. Šéf sboru náčelníků štábů Caine vyjádřil soustrast jejich rodinám a uvedl, že USA očekávají další ztráty. Na útocích se podle Cainea podílí námořnictvo, námořní pěchota, letectvo, vesmírné síly a pobřežní stráž ve spolupráci s izraelskou armádou.
EK: Dodávky ropy do EU nejsou kvůli konfliktu v Íránu bezprostředně ohroženy
Evropská komise v tuto chvíli nevidí bezprostřední ohrožení dodávek ropy do Evropské unie kvůli vyostření konfliktu na Blízkém východě. Vyplývá to z emailu adresovaného vládám členských států EU, který má k dispozici agentura Reuters. Šéfka EK Ursula von der Leyenová na dnešek svolala mimořádné bezpečnostní zasedání Evropské komise, které začne ve 13:00.
„V této fázi neočekáváme okamžitý dopad na bezpečnost ropných dodávek,“ stojí ve sdělení komise.
Unijní exekutiva zároveň požádala členské státy EU, aby dnes poslaly do Bruselu svá hodnocení současné situace s dodávkami ropy. Komise rovněž zvažuje, že ještě tento týden svolá zasedání takzvané koordinační skupiny pro ropu, ve které jsou zástupci unijních institucí i členských států sedmadvacítky.
Ceny ropy se ráno přechodně zvýšily až o 13 procent a severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů za barel, než růst mírně polevil. V důsledku íránských odvetných útoků byla totiž narušena lodní doprava Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu.
Obchodníci se obávají, že konflikt by mohl zastavit lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází asi pětina globálních dodávek ropy.
Německo se nebude podílet na vojenských útocích na Írán, řekl ministr zahraničí
Německo se nebude podílet na vojenských útocích na Írán. Stanici Deutschlandfunk to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Vojáci německé armády se podle něj ale v případě napadení budou bránit. Už v neděli večer Wadephul prohlásil, že válka s Íránem bude trvat déle než jen několik dní.
Spojené arabské emiráty oznámily zničení 154 íránských střel a 506 dronů
Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů (SAE) uvedlo, že protivzdušná obrana země od soboty zničila 154 íránských střel a více než 500 dronů. Informovala o tom dnes agentura DPA.
Podle ministerstva obrany SAE bylo zničeno 152 íránských balistických střel, dvě střely s plochou dráhou letu a 506 útočných dronů. Celkem Írán vyslal na SAE 167 střel a 541 dronů.
V sobotním hlášení ministerstvo informovalo o „vedlejších škodách“ způsobených dopady dronů na emirátské území. Útoky si vyžádaly nejméně tři mrtvé a 58 lehce zraněných.
Írán v sobotu zahájil útoky proti státům Perského zálivu v odvetě za americko-izraelský útok na Teherán a další íránská města. Útoky míří na arabské země, v nichž se nacházejí americké vojenské základny – kromě Spojených arabských emirátů jde také o Saúdskou Arábii, Bahrajn, Katar, Jordánsko a Kuvajt.
Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných
Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si podle prvních informací vyžádaly údery izraelské armády na Libanon. Informovalo o tom libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle agentury AP zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných jsou na jihu Libanonu. Izraelská armáda dnes uvedla, že v odvetě zahájila v Libanonu údery na cíle spojené s Hizballáhem. Učinila tak poté, co se libanonské proíránské hnutí v noci na dnešek přihlásilo k útoku drony a střelami na Izrael, uvedla agentura Reuters.
Po útocích na Bejrút vyzvala izraelská armáda civilisty v téměř 50 vesnicích ve východní a jižní části Libanonu, aby se před dalšími možnými útoky evakuovali, dodala AP.
Podle serveru The Times of Israel je to poprvé, co se Hizballáh připojil k současným íránským útokům na Izrael. Zároveň jde o první ostřelování Izraele ze strany Hizballáhu od listopadu 2024, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a Libanonem zprostředkované Spojenými státy.
„V reakci na ostřelování Státu Izrael Hizballáhem izraelská armáda v současnosti podniká údery na cíle spojené s Hizballáhem,“ uvedla armáda na Telegramu s tím, že Hizballáh jedná jménem Íránu a zahájil palbu na Izrael a jeho civilní obyvatelstvo. Později armáda sdělila, že zasáhla dva vysoce postavené představitele Hizballáhu v oblasti Bejrútu a jižního Libanonu.
Izraelská armáda dříve uvedla, že v severním Izraeli zněly sirény kvůli střelám vypáleným z Libanonu na Izrael. Izraelská protivzdušná obrana zachytila projektil, který přeletěl na izraelské území, a několik dalších dopadlo na volné prostranství. Nebyli hlášeni žádní zranění ani škody.
Izrael a Spojené státy zaútočily v sobotu ráno na Írán. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Íránu získat jadernou zbraň. Ten v odvetě ostřeloval Izrael a několik arabských zemí, v některých z nich jsou americké základny. Íránská státní média potvrdila smrt nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Hizballáh dnes podle Reuters oznámil, že útok na Izrael střelami a drony provedl jako odplatu za zabití Chameneího. V neděli vůdce hnutí Naím Kásim uvedl, že hnutí „splní svou povinnost“ tím, že bude „čelit agresi“ Spojených států a Izraele, která stála íránského duchovního vůdce život.
Izraelská armáda dnes v očekávání dalších útoků na Hizballáh vyzvala civilisty v přibližně 50 obcích ve východním a jižním Libanonu, aby opustili své domovy a přesunuli se nejméně 1000 metrů od zástavby.
Izrael minulý týden pohrozil Libanonu, že je připraven tvrdě zasáhnout jeho civilní infrastrukturu včetně národního letiště, pokud se militantní hnutí Hizballáh jakkoliv zapojí do války mezi Spojenými státy a Íránem.
Dlouholetý konflikt mezi Izraelem a hnutím Hizballáh se vyostřil 8. října 2023. Hizballáh tehdy začal ostřelovat sever Izraele ve snaze podpořit palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož ozbrojenci den předtím zaútočili na jih Izraele. Izraelská armáda ostřelování přes hranici opětovala. Konflikt eskaloval loni v září, kdy Izrael podnikal četné letecké údery na téměř celé území Libanonu.
Mezi Izraelem a Libanonem dosud platilo křehké příměří podepsané 27. listopadu 2024, které však nevedlo k úplnému zastavení bojů ze strany Izraele. Izraelská armáda a letectvo na Libanon stále útočilo s tvrzením, že údery míří na hnutí Hizballáh.
