Pokud jde o ceny nemovitostí, Praha je v žebříčku nejdražších evropských měst v poměru k výdělku velmi vysoko. Odborníci a politici na čtvrteční debatě iniciativy Pražská agenda diskutovali nad možnostmi, jak situaci zlepšit. Shodli se, že za to mohou příliš dlouhé schvalovací procesy v oboru. Zvrátit to ale zřejmě nebude tak jednoduché.
„Můj syn, 24 let, dokončuje vysokou školu, pracuje a chce se osamostatnit. Já mu v tom fandím, ale když vidí ty vysoké ceny nájmů, tak je nám jasné, že na to nedosáhne, protože by mu nezbylo na život,“ přišla na čtvrteční debatu iniciativy Pražská agenda představit konkrétní problém obyvatelka Prahy Štěpánka Dreslerová. Dočasně její syn zvažuje spolubydlení, ale později by chtěl bydlet ve vlastním.
„Ale nedosáhne na hypotéku, protože nemá možnosti našetřit si tu základní částku,“ dodala s tím, že více než hodinové každodenní dojíždění není udržitelné. „Je soběstačný člověk, a pak když se zadluží, aby dosáhl nějakého bydlení, tak se brzy stane žadatelem o nějaké sociální dávky. Minimálně příspěvek na bydlení bude žádat,“ řekla. Situace podle ní není správná, a obrátila se tak na politiky a experty, co se dá se situací dělat.
Podle průzkumu, který agentura STEM/MARK pro Pražskou agendu provedla na vzorku 500 Pražanů, se ukázalo, že třetina z nich považuje své náklady na bydlení za příliš vysoké. Toto přesvědčení zastávají převážně ti, jejichž náklady přesáhnou 40 % čistého výdělku domácnosti.
Proč je bydlení v Praze vlastně tak drahé?
„Ve srovnání s ostatními hlavními městy v Evropě jsme dopadli velice nechvalně. Jsme v podstatě třetí nejdražší město, pokud jde o náklady na pořízení nového bytu ve vztahu k výdělkům. Ta dostupnost je jedna z nejnižších. Před námi je jen Londýn a hlavní město Portugalska,“ přiblížil statistiky hlavní ekonom banky CREDITAS Petr Dufek. Česká republika je se situací podle něj obeznámena už přibližně dvacet let. „Co jste s tím za tu celou dobu udělali? Já bych řekl, že vůbec nic,“ poznamenal směrem k politikům.
Stát podle Dufka občas přijde s dílčí podporou, ale reálně se podle něj staví čím dál tím méně. „Výsledky bytové výstavby jsou tristní, jsou tristní za celou Českou republiku i za Prahu,“ sdělil.
„Počet bytů je žalostný a já jsem přesvědčený, že za to může stát, který nedává nám developerům a investorům povolení proto, abychom ty věci stavěli,“ navázal developer Jan Fidler. Developeři přitom podle něj mají know-how, motivaci i finance stavět více obytných míst.
S ním souhlasil i architekt Vít Máslo. „Ten největší důvod, proč je bytů málo, je regulace. A to je územní plánování. Máme tady památkovou zónu, snad nejrozsáhlejší na světě, strašné množství regulací a norem, které projekty zdražují,“ sdělil. Takový stav není podle něj jen v Praze, ale i v jiných koutech republiky.
Co na to zákonodárci?
Slova odborníků potvrdila i zmocněnkyně vlády ČR pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Asi bych tady neseděla, kdyby stát teď nepochopil, že ta situace je opravdu už vážná,“ poznamenala. Stát se podle ní chce vydat cestou okleštění a zjednodušení regulace. „Je to poměrně náročné. Ta regulace vznikala a bobtnala desítky let,“ dodala.
Podle ní se nestane to, že se situace zlepší hned, ale postupně. „Ta myšlenka je taková, že stejně jako v Polsku by se u nás začalo plánovat v samostatné působnosti obcí, že by změna územního plánu nebo pořízení nového plánu nemělo trvat déle než nějakých šest měsíců. Takže by bylo možné získat povolení stavebního záměru do jednoho roku,“ vysvětlila. Dále by vláda chtěla podle Landové zjednodušit procesy, aby kvůli stejnému razítku či potvrzení nemuseli lidé obíhat několik úřadů.
„Myslím, že naším společným cílem je to město co nejvíce odregulovat. Za město a samosprávu je to i v těch plánovacích smlouvách,“ řekl starosta Prahy 9 a kandidát na primátora Prahy Tomáš Portlík (ODS).
Některé pražské městské části přistoupily k dílčím řešením. Místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO) zmínil, že studentům, kteří v městské části vykonají za měsíc dvacet hodin dobrovolné činnosti, nabízí garsonku pro dočasné bydlení. Komunální politička Eliška Čepová (STAN) sdělila, že Praha 10 zase zřídila kontaktní centrum, kde se lidé mohou přijít poradit a městská část jim pomůže bydlení najít.
Jako další možné řešení zmínili politici i možnost výstavby vysokorychlostních tratí ze Středočeského kraje do Prahy nebo větší integraci dopravy pro zjednodušení dojíždění. Řeč padla i na to, že stát podle komunálních politiků neplatí velké projekty, jako je výstavba metra D nebo Pražského okruhu a podobných velkých staveb, které městu vezmou téměř roční finance na hospodaření, a nezbývá jim pak na projekty určené k bydlení. Ve spoustě ostatních států podobné stavby údajně hradí stát.
