Reakce Evropy na narušení dodávek ropy a plynu a prudký nárůst cen energií kvůli válce na Blízkém východě musí být dočasná a cílená. V dopise unijním lídrům to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Je podle ní důležité, aby jakákoli krátkodobá opatření nezpozdila dekarbonizaci energetického systému, nezvyšovala poptávku po ropě a plynu a minimalizovala fiskální náklady. Dopady americko-izraelských útoků na Írán budou jedním z témat čtvrtečního summitu EU.
„V současné době je bezpečnost dodávek do Evropské unie zajištěna. Růst cen fosilních paliv však naši ekonomiku již nyní zatěžuje,“ napsala šéfka komise s tím, že od začátku konfliktu Evropa utratila dalších šest miliard eur za dovoz fosilních paliv. „Je to přímá připomínka ceny, kterou platíme za naši závislost,“ dodala. Dlouhodobé narušení dodávek ropy a plynu z oblasti Perského zálivu by podle von der Leyenové mohlo mít na ekonomiku Evropské unie významný dopad.
Při zvažování opatření ke zmírnění bezprostředních dopadů krize na spotřebitele a firmy by EU podle šéfky EK měla brát v úvahu zkušenosti z minulosti. „Jedním z hlavních poučení z krize v letech 2022 až 2023 bylo, že mnohá tehdejší opatření byla plošná a nedostatečně cílená, což vedlo k neefektivnosti a velmi vysokým fiskálním nákladům,“ napsala von der Leyenová v dopise, který má ČTK k dispozici.
Unie podle ní musí rychle přejít k opatřením, která trvale sníží náklady na energii tím, že se zaměří na strukturální příčiny vysokých cen, zejména elektřiny. Je třeba se tedy zaměřit na čtyři hlavní oblasti, které určují cenu elektřiny: samotné náklady na výrobu, poplatky za sítě a přenosovou soustavu, daně a odvody a náklady na uhlík, tedy na náklady na emisní povolenky.
Změnu systému emisních povolenek EU ETS požaduje například český premiér Andrej Babiš.
Systém emisních povolenek ETS má podle von der Leyenové motivovat firmy snižovat emise. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Podle von der Leyenové zůstává systém ETS „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“.
„Od jeho zavedení v roce 2005 Evropa snížila spotřebu plynu o 100 miliard metrů krychlových, což pomohlo ochránit spotřebitele před vysokými cenami plynu,“ uvedla šéfka EK. „Na základě tohoto systému přijaly společnosti po celé Evropě investiční rozhodnutí na nadcházející desetiletí. Nyní musíme zajistit, aby byl systém přizpůsoben i novým realitám,“ dodala.
Evropská komise by podle ní měla brzy zveřejnit takzvané referenční hodnoty systému ETS a zohlednit přitom obavy vyjádřené průmyslem. Komise zároveň předloží návrh na posílení takzvané Rezervy tržní stability, aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrnou volatilitu cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny pod kontrolou. „Současně urychlujeme práci na nadcházející revizi systému ETS, zejména s cílem stanovit realističtější trajektorii dekarbonizace po roce 2030,“ uvedla šéfka EK. Dodala, že je potřeba rovněž urychlit podporu energeticky náročných odvětví při jejich modernizaci a dekarbonizaci.
