ČTK

19. 3. 2026

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení amerického velvyslanectví v Litvě. Coale dnes v Minsku také uvedl, že Lukašenko by mohl brzy navštívit Spojené státy.

„USA ruší sankce proti Belinvestbank, Banku razviccja (rozvojové banky) a ministerstvu financí,“ řekl Coale podle státní agentury Belta. Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa podle ní také potvrdil definitivní vyřešení problému s běloruským potašem, když se USA také rozhodly ze všech sankčních seznamů vyškrtnout běloruské společnosti.

Běloruská vláda dnes propustila 250 vězňů v rámci dohody zprostředkované Spojenými státy, přičemž 235 bylo propuštěno v rámci země a 15 lidí bylo odesláno do Litvy, uvedlo americké velvyslanectví ve Vilniusu podle agentury Reuters. Washington mezitím souhlasil se zmírněním sankcí vůči běloruskému finančnímu sektoru a zrušil všechny zbývající americké sankce vůči potašovým společnostem Belaruskali, Belarusian Potash Company a Agrorozkvit.

Předchozí rozhovory mezi oběma představiteli vyústily loni v září v propuštění desítek politických vězňů. V prosinci věznice opustilo dalších 123, včetně držitele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého a opozičních politiků Maryji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. USA reagovaly uvolněním sankcí na běloruský potaš, který je klíčovou složkou hnojiv a také klíčovým zdrojem běloruských exportních příjmů.

Coale dnes v Minsku také uvedl, že Lukašenko by mohl brzy navštívit Spojené státy. Taková cesta by pro dlouholetého autoritářského vůdce, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, znamenala průlom v jeho snaze ukončit roky izolace od Západu, poznamenal Reuters. Coale podle běloruských státních médií také řekl, že s Lukašenkem diskutovali o možném znovuotevření amerického velvyslanectví v Bělorusku. To Washington uzavřel poté, co Minsk v únoru 2022 dovolil ruské armádě použít ke vpádu na Ukrajinu běloruské území.

Výměnou za normalizaci vztahů tlačí Spojené státy na Lukašenka, aby propustil více než 1100 Bělorusů, kteří jsou v současné době podle nevládní organizace Vjasna za mřížemi kvůli politické činnosti či ochraně lidských práv.

Mezi nyní propuštěnými vězni je novinářka Kacjaryna Andrejevová, bloger Eduard Palčys či ochránkyně lidských práv Nasta Lojková, která dokumentovala policejní násilí proti opozičním aktivistům, uvedl portál Naša Niva, který zmínil deset jmen. Na svobodě je podle Reuters také Marfa Rabková, koordinátorka dobrovolníků v organizaci Vjasna.

Lukašenko, který je u moci od roku 1994, byl Západem dlouho považován za vyvrhele kvůli porušování lidských práv a podpoře Ruska ve válce proti Ukrajině. Americká strana nicméně dala jasně najevo, že vidí hodnotu v kultivaci vztahů s Lukašenkem vzhledem k jeho blízkým vazbám na Putina, poznamenal Reuters.

Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že vítá humanitární úsilí administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o propuštění vězňů. „Zároveň však musíme trvat na skutečné, systémové změně v Bělorusku – na ukončení represí a konání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla v prohlášení.

Minsk, blízký spojenec Ruska, čelí izolaci již léta. Lukašenko vládne zemi s 9,5 miliony obyvatel již více než tři desetiletí a země byla opakovaně pod sankcemi západních zemí – jak za potlačování lidských práv, tak za to, že Moskvě umožnila využít její území při invazi na Ukrajinu v roce 2022. Lukašenkova vláda byla zpochybněna po prezidentských volbách v roce 2020, kdy stovky tisíc lidí vyšly do ulic na protest proti hlasování, které bylo široce považováno za zmanipulované. Byly to největší demonstrace od doby, kdy Bělorusko po rozpadu Sovětského svazu získalo v roce 1991 nezávislost. Při následném zásahu byly zadrženy desítky tisíc lidí a mnoho z nich policie zbila. Představitelé opozice buď uprchli ze země, nebo byli uvězněni. Pět let po masových demonstracích si Lukašenko loni zajistil sedmé funkční období ve volbách, které opozice označila za frašku, připomněla agentura AP.

Související témata

Přečtěte si také

Washington a Teherán se podle médií blíží dohodě, Írán otevřel Hormuzský průliv

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Česká armáda do roku 2028 pořídí na 3000 dronů, řekl ministr obrany Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna se dnes zúčastnil na mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Pražské letiště má dost zásob leteckého benzínu a dodávky ohroženy nejsou

Poplašné zprávy o nedostatku leteckého benzínu zatím Ruzyni nehrozí. Letiště Václava Havla Praha má téměř plné zásobníky a zajištěno je i plynulé zásobování leteckého paliva na příští týdny.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Celosvětový trh s kardiovaskulárními léky zažívá boom, Česko nevyjímaje

Od roku 2020 výrazně vzrostl trh s kardiovaskulárními léky. Dle ředitele ÚZIS bude v následujících letech problém i s rostoucím počtem srdečních nemocí kvůli stárnutí populace.