ČTK

22. 3. 2026

Aktualizováno 16:08 22. 3. 2026

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na dnešek SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy podle Reuters uvedly, že pokud Trump splní své hrozby, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.

Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.

„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.

Mezi největší íránské elektrárny patří podle údajů Reuters čerpaných z průmyslových a energetických databází elektrárna Damávand na východním předměstí Teheránu o výkonu 2868 megawattů, elektrárna Kerman na jihovýchodě země (1910 MW) a parní elektrárna Ramín v jižní provincii Chúzestán (1890 MW). Jediná íránská jaderná elektrárna v Búšehru na pobřeží Perského zálivu má výkon přibližně 1000 MW.

Mluvčí íránské armády reagoval na Trumpovo ultimátum prohlášením, že pokud Spojené státy zaútočí na íránskou palivovou a energetickou infrastrukturu, Írán se při svých odvetných úderech zaměří na veškerou energetickou, informačně-technologickou a odsolovací infrastrukturu, která „patří Spojeným státům a režimu v regionu“. Neupřesnil přitom, jaký „režim“ má na mysli.

Íránské revoluční gardy o několik hodin později uvedly, že pokud USA skutečně zaútočí na elektrárny, Teherán Hormuzský průliv kompletně uzavře, zcela zničí společnosti s americkými akciemi a energetická zařízení v zemích, kde se nacházejí americké základny, pro ně budou legitimními cíli.

Teherán a jeho spojenci začali v odvetě za americko-izraelské údery, zahájené 28. února, útočit hlavně drony a balistickými střelami nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle a zejména na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v okolních arabských zemích. Kvůli íránským hrozbám a několika útokům na tankery v oblasti se také téměř zastavila lodní doprava právě v Hormuzském průlivu.

Britská vojenská námořní služba (UKMTO) v noci na dnešek oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu. Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.

Podle Reuters představuje Trumpovo sobotní ultimátum další prezidentův dramatický obrat ve více než tři týdny trvajícím konfliktu. Trump jen o den dříve uvedl, že Spojené státy mají ve válce proti Íránu blízko k dosažení všech svých cílů a zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě. V pátečním příspěvku také napsal, že Hormuzský průliv mají střežit ty země, které ho používají, což Spojené státy podle jeho mínění nejsou.

Trump v uplynulých dnech také žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů v únoru ani nekonzultovaly.

Trump myšlenku likvidace íránské elektrické sítě nadnesl už dříve, ačkoli ji zároveň bagatelizoval, připomněl Reuters. „Mohli bychom za jedinou hodinu vyřadit z provozu jejich elektrické kapacity a jim by trvalo dalších 25 let je obnovit,“ řekl Trump 11. března novinářům. „V ideálním případě to tedy neuděláme,“ dodal.

Související témata

Přečtěte si také

Washington a Teherán se podle médií blíží dohodě, Írán otevřel Hormuzský průliv

V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Tejc podá trestní oznámení kvůli bitcoinové kauze na ministerstvu spravedlnosti

Ministr Tejc má v bitcoinové kauze podezření na trestné činy porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby.

Česká armáda do roku 2028 pořídí na 3000 dronů, řekl ministr obrany Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna se dnes zúčastnil na mezinárodním cvičení spojovacího vojska v Bechyni na Táborsku.

„Myslím, že by odešel v trenkách“. Havlíček se obul do Hřiba za zpackaný stavební zákon

„No, kdybych to řekl kulantně, nevzpomínají na ně úplně v dobrém – na Piráty," řekl Havlíček s odvoláním se na zástupce stavebního sektoru.

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět dieselové, později bezemisní vozy

Daimler Truck chce v Chebu vyrábět převážně dieselové nákladní vozy, později očekává růst výroby bezemisních aut.

Pražské letiště má dost zásob leteckého benzínu a dodávky ohroženy nejsou

Poplašné zprávy o nedostatku leteckého benzínu zatím Ruzyni nehrozí. Letiště Václava Havla Praha má téměř plné zásobníky a zajištěno je i plynulé zásobování leteckého paliva na příští týdny.

Čína si buduje výhodu v podmořské válce prostřednictvím globálního mapování mořského dna

Čína mapuje světové oceány ve velkém měřítku, aby získala rozhodující výhodu v ponorkové válce a narušila dlouhodobou dominanci Spojených států pod hladinou.

Půl miliardy chroustů: Očekává se masové rojení

V Německu se očekává masové rojení chroustů. Sucho a zásahy člověka v regionu Hessisches Ried vytvořily ideální podmínky pro jejich přemnožení.

Celosvětový trh s kardiovaskulárními léky zažívá boom, Česko nevyjímaje

Od roku 2020 výrazně vzrostl trh s kardiovaskulárními léky. Dle ředitele ÚZIS bude v následujících letech problém i s rostoucím počtem srdečních nemocí kvůli stárnutí populace.