Aktualizace v 20:05
Americký prezident Donald Trump dnes prodloužil své sobotní ultimátum a nařídil na pět dnů odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Zdůvodnil to tím, že Spojené státy podle něj v posledních dvou dnech vedly velmi dobré, detailní a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války. Íránská oficiální média taková jednání popřela.
Trump dal o víkendu Íránu 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, který je klíčový pro transport ropy a zemního plynu z Perského zálivu; v opačném případě podle šéfa Bílého domu začnou Američané ničit íránské elektrárny. Odložení vojenských akcí Trump dnes podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu.
„Žádná jednání se nekonala a ani se nekonají,“ uvedla ale íránská tisková agentura Tasním a dodala, že Teherán od začátku války pouze dostává vzkazy od některých zprostředkovatelů ve snaze snížit napětí. Podle agentury Fars nevede Teherán s Washingtonem přímé ani nepřímé rozhovory. Server Axios napsal, že o možném uvolnění napětí v posledních dvou dnech jednali představitelé Turecka, Egypta a Pákistánu se zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Objevila se také nepotvrzená informace o jednání Američanů s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem, který byl v minulosti vrchním velitelem vzdušných sil íránských revolučních gard, šéfem policejních složek a také starostou Teheránu.
Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy odložily své záměry v obavách z íránské odvety, která by se dotkla zemí regionu. Íránské revoluční gardy v reakci na ultimátum prohlásily, že v případě útoku na energetickou infrastrukturu země odpoví Teherán údery na izraelské elektrárny a také na elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu. Tuto hrozbu potvrdila také íránská rada obrany, která zároveň varovala, že v reakci na případnou americkou pozemní invazi by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celé arabské oblasti.
Provoz na klíčové námořní trase v Hormuzském průlivu v důsledku války, kterou 28. února rozpoutaly USA a Izrael vzdušnými údery na Írán, téměř ustal, což vedlo k prudkému růstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích. Před válkou touto úžinou procházela asi pětina globálních dodávek obou surovin. O dohodách pro bezpečnou plavbu průlivem intenzivně jedná Omán, uvedla tamní diplomacie. Na nutnosti znovu otevřít Hormuzský průliv se v nedělním telefonátu shodli Trump s britským premiérem Keirem Starmerem. Ten dnes také řekl, že Británie nemá žádné důkazy, že by na ni Írán plánoval útočit.
Ve vzdušných úderech v Íránu na další cíle, které označuje za „infrastrukturu teroristického režimu“, dnes pokračoval Izrael. Silné exploze se ozývaly v centru i v okolí Teheránu včetně města Karadž, obyvatelé hlásili výpadky proudu. V Tabrízu na severozápadě země podle agentury Fars zabily izraelsko-americké vzdušné útoky šest lidí. Při nočních úderech zahynul podle agentury Tasním jeden člověk ve městě Bandar-Abbás na jihu země. Terčem dalšího útoku dvou balistických raket se v noci stal saúdskoarabský Rijád. Írán své odvetné údery neomezuje jen na Izrael či americké vojenské objekty v arabských zemích Perského zálivu, ale cílí i na civilní budovy či ropnou a jinou energetickou infrastrukturu v oblasti.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a v Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, bude-li to v souvislosti s válkou nutné, uvedl její šéf Fatih Birol. Globální ekonomika podle něj kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude vůči dopadům krize imunní, pokud se bude vyvíjet tímto směrem.
Cena ropy Brent během dne v reakci na Trumpovo oznámení klesla až na 96 dolarů za barel, americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se obchodovala pod hranicí 86 dolarů za barel. Kolem 17:30 SEČ Brent ztrácel 8 procent na 103,30 USD za barel, WTI odepisovala 7,3 procenta na 91 USD za barel. Dopoledne se Brent dostal až nad 114 dolarů a v pátek byl nejdražší od poloviny roku 2022. Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh na konci dnešního obchodování v Nizozemsku ztrácela přes pět procent a držela se poblíž 56 eur za megawatthodinu. Dolar oslaboval s tím, jak Trumpovo rozhodnutí podpořilo zájem investorů o rizikovější aktiva.
